blog kavárenského povaleče s dýmkou

bonbóny došly... a zákon kauzality trvá
 

svátky, svátky a samé svátky

na štědrý den se courám pracovně naladěn se vzpomínkou na kdysi, jak všichni byli ten den na sebe nějak sváteční a s úsměvem. vzpomínám na cesty, na zasněné obličeje ve vlacích, na jakousi sváteční soudržnost, na dvoudňový válečný klid zbraní. vzpomínám na svátek zapomnění toho světa kolem.
vlaková průvodčí má ale rozhodně jiný názor. stejně si připadám celej zabalenej do těch vánoc, do těch svátku s černou páskou na ruce. potkám kluka v sukni a tvrdí, že je prý pánská, a navíc mnohem teplejší než kalhoty, a taky že je černá. nevím, zatím to zkoušet nebudu, i když mám tak sexy nožky :-). v podzemce slepec, kterému smím říkat nevidomej, hraje na flétnu a já docela zas jednou nevím co si myslet. na každém rohu nějakej výběrčí pro tu nejbohulibější věc s kukučem buď naprosto připitomělým, anebo přímo křiváckým. tento vypadal, že mluví pravdu. že tu pravdu píská na svou flétničku. a pískat nějakou, jakoukoliv pravdu v této kotlině se „opravdu“ nenosí.


jsou vánoce a přejem si naprosté hlouposti. proč ne, pokud to není do vážna. pak už to jejich „hlavně to zdraví“ je pouze o slepotě. nechci zdraví jako číslo jedna bez možnosti pro někoho žít. chci snad tady strašit do stovky a sám? vzpomínám na mrtvé, co jsem měl rád. a patos prý bude od příštího roku pouze na lékařský předpis. vidím před ordinací fronty jako blázen, a prej – napište mi to na celej měsíc, a rovnou i pro mýho starýho, stejně neví, co bere.

zdá se mi o sněhu a do toho se mi připlétá austrálie. mají tam vůbec sníh? mají hory, tak nejspíš mají taky sníh. a česky se mluví na celém světě, soudě podle těch filmů. tak co. austrálie a procházky o samotě. ahoj, a vrátit se za dva měsíce šťasten, že jsem přežil. nádhera! jenom psa a jinak nic a nikoho. a evropské ticho po lžičkách chlemtat v buši plnými dlaněmi. nevím, lze se ho nabažit? možná bych se pak těšil, a dychtivě číhal na první kamión. nechtít moc a nebýt ovce. přímo protimluv!

jsou vánoce, a my jsme zatím tady a pro sebe navzájem. jen nechtít moc. leda od sebe.


25.12.2011 14:13 |
Autor: - slávek miloslav
| stálý odkaz

Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář
<< úvod

 

© 2006-2007 Zásobování a.s.

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se