blog kavárenského povaleče s dýmkou

je první den, i když druhého, ve dvanáctém pomyslném roce nového letopočtu :-)

a jsem rád, že tuhle blbinu nemusím nikomu vysvětlovat, když je tak venku hezky a teplo. a prej leden, s kamnama něco vyvedem.
od samotinkého rána slyším kopec změn, a nejspíš jim ještě není konce. a jak jsem se těm strachům ze změny dříve smál. přímo vysmíval! a už mě začínají děsit. sice jen tak malounko, ale děsí.
a po ránu na pražském hlaváku drážním si to vykračuje student asi tak z počátku dvacátého století. kostkovaná gaťata s látkovými kšandami na námořnickém triku. štíhlej a dlouhán vám to byl. a celej takovej jako ze starého filmu pro pamětnice. no jó – i pro pamětníky. abyste se hned... je sice teplá, ale pořád zima, a na nádraží k tomu. kdyby bylo po ránu na silvestra... ale ne, von vám jen tak v tom triku a těch kšandách možná do školy. snad něco pod tím trikem asi teplého měl. a vypadal tak nenuceně, úplně v pohodě. a že měl uměleckého ducha, tak si k těm hadrům z minula vzal alespoň elektronickou čtečku. působivé.
a pak v ulici takřka vesnické plzeňské se skrz plot vrhli na mne dva zuřiví čoklové. ten menší běsnil, jako by mě chtěl, a ten větší, taky jorkšír, mi olíz ruku a oba jsme na sebe mrkli na přátelství.
svět není tak ošklivej, co myslíte?

---

---

Komentáře

0 komentářů:

---

přidat komentář
<< úvod