blog kavárenského povaleče s dýmkou

bonbóny došly... a zákon kauzality trvá
 

nirvána formule jedna

melancholickej začátek tohoto dvanáctého letopočtu si o to přímo naříkal, aby se jím stal. a svět kolem něho zatím pořádá bláznivej závod o život. kdo dřív, kdo nejdřív a kdo hned? a co? o to vůbec nejde! život je přeci tak krátký! a tak v němém úžasu pozoruju ten běsnící život vyhrožující bůhví proč právě těm melancholikům. a snad i ta země váhá, na kterou stranu se přidá, a snad jenom potřebuje vzkázat, jak takové běsnění vypadá doopravdy. a tak starověcí bohové bouřek a větrů jsou pouštěni z řetězů...


a vynález století, jako závodní schody do podzemky želivského, mi už v padesáti hezky připomíná, že tento svět je pro jinou generaci. a ze zdvořilosti raději nebudu po té generaci pátrat, když evropa stárne v přímém přenose. reality show zítřka!

velebím tlusté lidi, co se odvažují svou leností postavit lavině. a taktně pomlčím, že jim ani nic jiného nezbývá. tahle drobnůstka ale nic nemění na skutečnosti, že jsou to právě oni, tlustí, kteří se stávají symbolem odporu proti šílenému snažení dosáhnout pomocí rychlosti nirvány.

zastavit se a jen koukat. to snad krom třech postižených dokážou jenom zvířata, pokud je nevyplaší právě ti běhouni životem. kdyby to bylo zítra, tak bych se stal zachráncem jednoho života, protože ta beruška, co se válela na zádech a naprázdno kmitala všema nohama (důrazně se ohražuju proti nařčení, že právě její zachránce ji dostal do této nelichotivé polohy!) a já ji milostivě přemlouval, aby se laskavě chytla mého prstu a nechala se odnést na blízkou zelenou a snad ne umělou palmu. a taky se ohrazuji proti tvrzení o vypočítavosti, že až já sám se ocitnu v podobné poloze, aby mě karma ráčila na nohy navrátiti. mě tedy nemusí nikdo přemlouvat, abych se chytil.

zvířata, která slavnostně už i v česku dostala certifikát života, a povýšila tak z krabice nebo cihly na živou bytost. no, není to nádhera? a pak že poslanci jsou k ničemu. stačilo pouhých dvacet let a jeden ze sta zákonů se pokaždé trefí. škarohlídi tvrdí, že se tak děje pouze a jedině čirou náhodou, anebo pod výhružkou bruselu. nevadí, buďme optimisté a naši pravnuci nám poděkují.

anebo ne a přidáme se k masým a pošleme tento český systém vládnutí po paďous. a že se až panicky bojím všech davů, možná nezbude jiná cesta. dav je s prominutím jen tupá masa ovládaná silnými jedinci, kteří toho jsou schopni. a paní historie nám je nabízí k posouzení. 

jako malíři světa se postavili proti všem galériím moderního umění a pořád a dokola se snaží tvořit po staru.

a tahle drobnost mě oprávňuje se nezbláznit.


09.01.2012 14:15 |
Autor: - slávek miloslav
| stálý odkaz

Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář
<< úvod

 

© 2006-2007 Zásobování a.s.

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se