všem postiženým absencí mých lehce neuroticko-melancholických výplodků se téměř omlouvám za jarní výpadek, který se stává jednou za deset let. (doufám) tedy než nastane nějaká další změna, anebo další výpadek. a že takových změn do života patří, že se bez nich nedá ani smát, ani jinak bezeztrátově fungovat...
a to jaro si nás stejně našlo téměř samo, aniž bychom se o to nějak zasloužili, což krom jiného taky znamená, že skutečně ještě pořád žijem a nějakým zázrakem jsme součástí toho vesmírného snažení. a snad i jednou pochopíme tu vlastní nesmírnou podstatu v podobě zrnka písku na poušti řídícího pohyby hvězd. nakonec fungujem, a to je teď zatím podstatné, případně to všem úspěšně předstíráme. a předstírání má určitý taky smysl.
předstírání, tedy stylizování je vůbec zajímavá kapitola našeho bídného života. samozřejmě aniž bychom nějak narušili zákon kauzality, kde se tak dlouho vkládáme do role, až se z toho zpětným rázem stává hezká vlastní karikatura. nejen, že se těžko dokážeme udržet permanentně v roli své vysněné kreslené figurky, ale podle nálad se tu a tam propadáme do rolí úplně jiných kašparů, a pak z toho všelijakého snažení pokaždé únavou spadneme na svoji vlastní zadnici s krásným sloganem: „no a co!“ a že si nás zákon příčiny a následku nakonec najde i v nedbalkách, můžeme spokojeně konstatovat, že to mohlo dopadnout daleko hůř a že jiní se můžou už jít voběsit napřed. a když zůstáváte v představách, že se žádného stylizování nezúčastňujete, tak vězte, že je to pouze vaše zbožné přání, protože pokud nechodíte zcela nazí, tak dennodenně musíte na sebe házet kopec všelijakých hadříků, které, aniž byste chtěli, vytvářejí zas jen nějaký váš vnější obraz, který je jen málokomu z vás opravdu vlastní.
ps. a k žádné rodinné tragédii nedošlo! toho štrůdlu bylo nakonec dost.
|
Liter.cz.
Google
poslat vzkaz autorovi
vítej zpět! člověk občas potřebuje přehodit myšlenku, a na to je tohle čtení ideální. ps. některé přinutit k reakci, to je náročný, co? je potřeba aspoň měsíční výpadek...