stojím na prahu pochopení smyslu svého bytí, že jsem suchar a tuze vážnej. a co teď s tím? synek snaživě mě připosune k tomuto novému obrazu říkaje: „snaž se a uvidíš, jak budeš jednou chápat taky vesele“!
přijímám a bráním se v sobě urputně těmto novinkám. novinky mám tuze rád a se stejnou se jich děsím. zkušenost prožitá mi napovídá, jak každé zlepšení vede přímo k trpkému poznání.
co je to suchar? krom dietního chlebíku nevalné chuti, vlastně chuti žádné, jsou to taky vzpomínky na nemoc. a nemoce jsou fajn. i nemastné neslané pečivo zesládne, když jste opečováván, hýčkán a středem vesmíru. a na chvíli, byť jen malou, malinkatou, je fajn užívat si vesmírné soustředění.
nebrat se taky vážně... hm. tolik jiných kolem se tak bere... guliverův efekt. tady jsem trpaslíkem, tam zas obrem. a někomu i ten suchar sladkej může zdát se!
vtip je nakyslej a život k smíchu, i když smutnej. musíme dál a neptat se proč vůbec. opravdu musíme? nakřáplej pohyb kolem vlastní vychýlené osy kolem a dokola s urputnou představou napředování. a pak s každým zakončením svého bludného kruhu s kapkou rosy pod okem, ale s nadějí na novou otočku. časem vyzrát na život a raději se točit v kruhu vyšlapané louky než dálniční jedničky.
tak fajn, domluveno – příští kolo bude v mé režii. všem rozesílám své režijní úmysly tvrdíc, že na takovou režii mít kvalifikaci nemusím. počkám na pochopení a pro jistotu se začnu prát.
škola využití svého kruhu určitě tady někdy bude, ale není. a písmenka starých skript jsou tak malá a k smíchu.
|
Liter.cz.
Google
poslat vzkaz autorovi
