blog kavárenského povaleče s dýmkou

jdou si dva večer nedělní ulicí.
ona sama, on sám,
a přeci vedle sebe.
jdou tmavou ulicí,
vyzývavé dlouze dokonalé nožky,
krátká kožená sukně,
on pomenší v kožené bundě,
vykračující si tak suverénně,
jak jen si může vykračovat muž
ve vidině sladkého očekávání.

přeloženo s:

když pracovní krůčky na životu nebezpečných jehlách rytmem zvoní večerní uličkou a malá do bundy oblečená kůže s radostí našlapuje nedělí pro tisícileté slastné a pracovní spojení... tak je svět asi, jak má být.

poetické