(povídka) proč si má chudák jeden a kabrňák k tomu ustrašeně počínat, když šupiny jeho leskem září a síla jeho elektricky odskakuje z ploutví? proč jen denně dokazovat zas a zas musí na kůži bandy chudáků sílu svou před krásnou jinou kapřicí? a proč taky jinak?
a teď jim bude vyprávět, teď tedy budou čumět kapříci mrňavý! snad ten blbec franta s matějem viděl, jak to bylo. a kabrňák šupináč už pluje všem to vypravovat. jak jen ten rybář s lesklou malou rybkou provokuje, jak pořád a pořád tou malou rybičkou kroutí a potahuje, jak měl vztek na dědky, co jen v tůni leží s dýmkou v tlamě a pořád dokola, co štiky a rybáře musí se bát. ON a BÁT. nebojí se ničeho a teď jim to poví, jak ten rybář s lesklou rybkou a on kabrňák šupináč v tlamě třpytkou chycen a se sumčí odvahou se rval a prut mu ulomil. jak pořád vlascem tím držen a třpytkou tou za tlamu bolestivě zapíchnut a jen odvahou svou a s prutem rybářovým utekl tomu ďáblovi ze břehu, kde jen stromy a sucho bez vody jsou. a teď kapříci kulej očkama a franta s matějem kejvají a musí. a dědkové s fajfkama jen tiše mručí a bůhvíco si vlastně o tom myslí...
a rybář? ten nevěřícně jen znovu kouká na tu špičku prutu ulomenou, jak ten kapr na třpytku chycen byl a bojoval a šupinu svou nedal a poroučel se dál.
jak jen tohle budu vypravovat?
povídky
|