hrdost až po okraj
jste člověk a dovedete-li psát ještě rukou, a ne jen vyplňovat úřední akta hůlkově, anebo jste jen počítačový analfabet, no ať již z jakéhokoliv pochybného důvodu škrábete propiskou a nedejbože plnicím perem, tak taky vidíte tu „krásu“, co jste po sobě zanechal na tom kdysi čistém papíře, který za to vlastně ani nemoh',
tak buď máte vypsanou řádku jako doktor, a tedy na čtení to nebude, anebo si po roce na vánočním přáním vzpomenete na psaní po staru, co je dnes druh vyšinutého umění, jak neříct nic a ještě tupě...
ale vás napadne, že by to mohla být vaše poslední pohlednice pro pobavení pozůstalých a tedy stylově, a mohlo by to být i čitelně.
a když naposled, tak ať to má úroveň. ale vy píšete jako prase a nedokážete zachovat rytmiku ani pravidelný tvar písmene. a upravujete to „k“ a „t“ a možná i „zet“ a hrajete si s vykreslováním těch ubohých písmenek, které hodláte zneužít jako náhrobní vzkaz, a tak po padesáté kreslíte to, co psané má jen být, a kreslíte jako blázen a zapomněl jste i proč. ale nechcete vypadat jako vůl na poslední cestě do jatek, a tak týden ještě vydržíte kreslením dopisu, který teď vypadá ještě hůř svou nesourodostí. a tak najdete učebnici grafologie a čučíte, že tolik úchylek snad ani nemáte.
nebojte, máte, a mnohem víc, jenže už jsou „normální“ v tomhle světě. ale vy jste nabuzen pro krasopisnou úpravu pro věčnost a, když už máte tu učebnici a že nejste žádnej blbec, přečůráte všecky grafology. stanete se svým vlastním nádeníkem a jen koukáte, jak se z týdne stal měsíc a pak depresivní zima, která vlastně za to může a je pryč a že je jaro, už se vám nechce do jatek pro ten prvotní důvod, a proto si jen najdete nový a mnohem lepší proč odejít, a už to píšete tím krásným plnicím a kousek pravopisu se vám už i podobá - si myslíte a dojde vám nakonec, že jste ten rukopis začal brát vážně a že sebe už tolik vážně brát nemusíte.
z deníčku
|
Liter.cz.
Google
poslat vzkaz autorovi
