a pak ještě jeden na obloze.
a protože hamounským členem národa jsem,
si odnesem všichni, kdo kolem byl,
pak ještě kousek a nadýchám.
a uhlí, co milióny věků snilo, jaký osud má,
a uhlí, co pravěkým ještěrům vadilo,
dnes človíček malinký za večer zimy protopí
poetické
|
Liter.cz.
Google
poslat vzkaz autorovi
