blog kavárenského povaleče s dýmkou

a ta krev mi voněla, tak jsem olíz a jen petka červeného moravského ho smáčela do podoby. a babka křičí: „vemte toho psa“ a snad myslela na mne, bába jedna! nikdo se k tomu nemá, a tak volám záchranku a zvědavý byli, že je stav zraněného fakt zajímá, a tak popisuju a dodávám, že to červené moravské je prachmizerné a to nechápu, jak to lidi můžou chlastat, jestli se v tom koupou, nevím, a to už operátorka zavěsí, hm. a sanitka řve na celou ulici a nosítka s dlahama a sloup s cyklistou obfačován a kdo prej telefonoval, a tak skromně odcházím a ještě slyším za zády, že to červené moravské je fakt hrozné.

z cyklu  jezevčí postřehy