a ten kocour mates jeden a černej k tomu si klidně ukradne jednu ruku mou a vůbec mu jedno, že mám jen dvě, a taky možná je mu to k smíchu, anarchistovi. a že druhou hladit musím, zůstanu psát v hlavě, a to vzít neumí. tedy jen kousek a někdy veliký.
a teď pěna ve vaně ho tak láká a packou ochutnává a nevěří a že olíznout jen kousek a už pár černých chlupů ušatých ve vodě a poškrábal mě za to, abych věděl. a teď honím černého mstitele a že jsem stopař výtečnej, po mokrých ťapkách najdu a lapím do osušky. snad mně ten mstitel odpustí, že ho takto potupně v osušce držím.
z rubriky s kocourem
|
... to se někdo má