blog kavárenského povaleče s dýmkou

můj host: Petr.ix

Když s podzimem jak listí
se city vytrácí,
kde brát žár a ne žal.

Jak se list v pupen skryl,
tak žár budu z hloubi srdce dolovat.

Snad kovář poradí,
jak v žáru báseň ukovat.

Předbáseň

Pojď o krok zpět,

kdy žár všude kvet.

Duše tak snadno

mohla říct i tobě ano.

V noci bylo k zalknutí,

z vedra nebo zoufání.

Žluť bodala

a růže opojně volala.

Žár byl první i poslední,

já ho v erbu měl- potají.

Žár

Pod hvězdami tančí

slova má

a jitřenka spěchá

budit tvrdou zemi...

Bolestný, extrémní,

ať z duše, či v kole...

žártaví tvář.

Přetaví v letu bez ohledu,

krok a jsi v jeho právu.

Stačí, že jsi,

a jiskra z oka přeskočí.

Nic nepomůže

prolomené hrázi vášně.

z rubriky