no dědek autor by rád poslední políbení lopatou v předešlém článku, proč ne. škoda, že mu nemohu pomoci, chudáčkovi. to ale nic není oproti hrůze, co jsem zažil.
šinu si to chodníkem a koukám, jak ti lidičkové prchaj na všechny strany, aniž by tušili proč. běhají kolem a ty ksichty, co nosej s sebou, a tak raději koukám na nohy. chodník pro nás jezevce a taky pro lidi, samozřejmě, když už je jich tolik na světě.
no, množej se, to vám řeknu... a do toho kolaři! jeden takovej jede jako blázen za nanukem a přímo proti mně! a já chodím, co by ne, jenže nožky ještě tolik neposlouchaj a ten blázen řve na mne: „uhni!“ a rána a plesk a už se oblizujem jak ta štěňata v postýlce. zatemnilo se mi a to poslední, co jsem zahléd´, byly leginy toho piráta! vypouklé leginy exhibicionisty a-lá patnáctiletá baletka a válí se vám po mně, jako bych mu patřil a chtěl si užít, prasák jeden.
a co vám proběhne jezevčí šešulí naposled? umřít pod leginami úchylného cyklisty! a tak prosím a znovu ve špitále, kupte ty lopaty dvě.
z cyklu jezevčí postřehy
|
Liter.cz.
Google
poslat vzkaz autorovi
aha. ty je proste NESNASIS. Ale jinak pekne psi pocity :-)