ženy jako transvestitky v divadlech?
žena se mne zeptala: „viděl si už ženu jako transvestitku?“
na první pohled je to opravdu jednoduché – ne, ženy tohle nemají zapotřebí. ale to je jen lehký klouzavý pohled podle vnějších známek. ve skutečnosti ženy jakmile začaly nosit na americkém západě kalhotové sukně, začal pozvolný proces k společenské uniformitě popírající vnější znaky obou mně známých pohlaví. od té doby si ženy mohou beztrestně užívat na veřejnosti svou sexualitu v rámci místních společenských konvencí. když žena tohoto ražení (samozřejmě, že to není pro všechny! bohužel i naštěstí) dostane chuť téměř jakkoli realizovat svou sexualitu (a nemluvím tu o žádných sexuálních otrokyních), má nepřeberné možnosti v západním světě s honorářem podle okolností od laciných putyk s nahoře bez, až po umělecké a vyhlášené kabarety.
nošení pánského oděvu se stalo natolik samozřejmým, že takto „postižené“ se nemusí nijak trápit a sdružovat a dokazovat svou „taky normálnost“ narozdíl od svých mužských protějšků. a čím dál méně zřetelné rozdíly oděvů nižších vrstev docházejí v tomto ohledu do absolutních extrémů, které se právě teď stávají normou. tedy v naší kotlině. dnešní občasné výstřelky děvčat vzít si něco „sukňovitého“ zazdí tyto „dámy“ oblečením zároveň i kalhot pod touto odvážnou sukní. a tak „MLADÁ“, což je do padesátky dost relativní pojem určovaný jen matkou a vlastní odvahou bez ohledu na realitu, si může dovolit v rámci určitých a velice v tomto ohledu benevolentních norem téměř cokoliv narozdíl od mužů.
o moc vážnější problémem je rozdílnost síly ženské a mužské sexuality. (odborníky prosím, ať se jdou vycpat se všemi obecnými moudry nahlas prezentovanými) dokonce tento problém je dodnes veřejným tabu, čiže se o něm nemluví.
z rubriky fejeton
|
Liter.cz.
poslat vzkaz autorovi
