když v podvečerním baru hrají tak, že ani odejít se nevyplatí, a pivečko si rozumí se zahřátou dýmkou, není dál co řešit.
a tak jen občasné pochůzky za malé dveře s piktogramem postačí. líné úsměvy s horkým prosincovým čajem, panáky a mládí plné škol. a jen dlouhým kouřem vychutnám tu atmosféru pospolitosti nikoho. tři dívky si nesou šampaňské a pivo a panáky a já nevím, jestli chci je vidět ještě za chvíli. kluci už zas mohou nosit vlasy v plné parádě, a tak je zapíjejí zelenou. záchodky s piktogramem šipky a křížku s kruhem přivedou občas nezvané návštěvníky, že jen koukáte. jekyll a hyde ve mně se ani nemůže divit. podivuhodný svět nikoho pro všechny téměř bez vyzvání. jen víra v pospolitost a úleva dne mizící spojuje nás cizí na délku paže. jen koukat a vidět a život se točí v barvách dne neznalých.
kavárenské pohledy
|
Liter.cz.
Google
poslat vzkaz autorovi
