blog kavárenského povaleče s dýmkou

bonbóny došly... a zákon kauzality trvá
 

ital v kuchyni

koukám na „itala v kuchyni“ a mám dobrý pocit. vidím historicky prvního kuchaře v televizi, který prostě je a nesnaží se vypadat být. je naprosto přirozený a svůj.

a pak „v nábytku“ vám prodavač vysvětlí, že dřevěný nábytek je všechen z pilin, co má kolem, a že „masiv“, a to je ten jediný správný pojem, který vy hlupáci máte znát, je jen tam bokem, a snaží se vypadat jako prodavač, protože jím není a jen tak nebude. a vemte to přes kopírák kdykoliv a kdekoliv. úřad a nemocnice jsou přirozené hvězdy. ale světlé výjimky potěší. potěší ital v kuchyni a pak úřednice, co má ráda svou práci(!) a pak, že je to vše jen hrozné. sám znám až tři takové lidi, co prostě jsou a nesnaží se pouze být.

 

z rubriky  fejetony

 

 


09.12.2009 08:36 |
Autor: - slávek miloslav
| stálý odkaz

Komentáře

2 komentářů:
  • 15.12. 12:44, autor

    :))

  • 15.12. 09:50, Vesuvanka

    Pěkný postřeh :-))) Ital je v kuchyni ve svém živlu, a proto působí přirozeně. Nehraje si na nic, on je kuchař i duší. Záběry v televizi jsem neviděla, ale dovedu si Itala v kuchyni živě představit. Italové jsou proslulí svojí kuchyní - vztahem k vaření i k samotnému jídlu, které v klidu vychutnávají. A prodavač nábytku možná chtěl být ve skutečnosti úplně něčím jiným a proto prodavače jenom dělal, ale ve skutečnosti jím nebyl...


přidat komentář
<< úvod

 

© 2006-2007 Zásobování a.s.

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se