tržiště nálad našich dojetí. dřevěné domečky dárků a ponožek. ohrady kroužících poníků s děsem v mých očích. oslíci vedle nevadí. proč? asi vypadají spokojeně a jen se pasou... jak poznám spokojeného poníka? je zima a medovina voní. vůně trdel a karamelových oříšků. každý rok hledám domek s keramikou. hrnečky vytočené na kruhu. rád si je osahávám. najdu jen lisované, a ty nechci. jsem zklamán, ale žasnu nad vůlí prodavačů.
všude samé čepice, polštáře, bačkory a na zemi spí obrovitý plyšový huňáč, celý krémový. takový pejsek, co zakryje celou rodinu, i s babičkou. vlhké počasí krouží kolem nuly a na zemi spokojeně leží něco jako pes. snad spadl ze stánku vedle u plyšáků. medvěd zkřížený se psem mi otevře pusu a jen zírám. koupím lékořicové černé něco, co už napohled vypadá jako zbytek gumy z traktoru, ale moje žena si bude libovat. něco na tomto tržišti chybí. muzika. letos, tedy prozatím, žádné koledy. je k páté, a tak možná, že už mají dost i těch not. další stánek pod „brankou“ a plný sýrů. obrovité koláče tvrdých sýrů. „pane, pojďte ochutnat.“ podivný přízvuk nezvykle usměvavých chlapů. nezvyklá chuť a s díky si nechám ukrojit domů za stovku. slyším asi holandštinu dvou ramenatých sýrařů, a tak vyzvídám. pár neobyčejně milých chlápků s češtinou uprostřed tržiště vánočních nálad.
a další v rubrice kolem sebe
|
Liter.cz.
poslat vzkaz autorovi
