blog kavárenského povaleče s dýmkou

bonbóny došly... a zákon kauzality trvá
 

zas jednou o gramatice

docela je mi všech postižených čtenářů tohoto blogu líto. neustále dostávám výtky na mou gramatiku – jakoby byla má :), ale co naplat, většina je opravdu milá, a dokonce má pravdu, a když přesto zůstanou pro mne z nepochopitelných důvodů na těchto stránkách, podávám vysvětlení nevysvětlitelného gramatického mého řádění.

(chápu, že už tahle věta umrtví kantorského jedince novinářského typu českého.)


takže: po dvaceti letech na slovensku jsem zakotvil a už pětadvacet let žiju zde v čechách. jsem dyslektik a kdovíco ještě. každé slovo delší pěti písmen třikrát přepisuju. navíc nemám rád přílišnou spisovnost, a pak taky velká písmenka (vnímavější jedinec si povšimnul).

mám přátele, kteří občas přivodí nápravu, ale jak vidíte, mé grafomanství je nepostižitelné… a taky nemůžou sedět pořád nad těmito bláboly.

nabídky na pomoc od cizích občas dostávám, ale! buďto chybí důvěra z mé strany, anebo má dotyčný tak malou slovní zásobu, že by vše zjednodušoval. případně kantorský jedinec by vše přepisoval jen do „příšerné novinařiny“, která je sice spisovná, ale číst se nedá a pro mne je na zvracení. a pak taky chybí dotyčným úcta k tvorbě netradičních slov a slovních spojení…

nevím, jestli je omluvou fakt, že všeobecná úroveň našich blogů je tak tristní, že buďto nemají o čem psát, anebo píšou ve vymyšleném slangu, že jakékoliv další výtky jsou mimo. popravdě znám jen pár blogů (do deseti), kterých tvůrci umějí psát a ještě k tomu spisovně, takže se moc nevzrušuju. mluvím pouze o literárně zaměřených.

samozřejmě, že mi jakýkoliv „word“ nabídne lepší alternativu mého: „nevzrušuju“ na „uji“, které se mi pranic nelíbí, a navíc tak nikdo nemluví. může přijít námitka, že pak můžu psát jako když hospodskej desítkář plácá ve svém druhém domově, ale k těm mě snad nebude nikdo přirovnávat. i když, stalo se…

ostatně, všechno je otázkou poměření. kde jsou ty hranice vkusu? a kdo je bude určovat? kantor bolestně zaúpí: „máme pravidla!“ ale pravidla jsou tak nepružná a smutná, že je devadesát procent ignoruje.

poslouchám, jak redaktoři rádií kroutí slova, aby byla v náležitém kabátu, a já zatím slyším jen tupé krasopisné plácání zahleděné jen na svou náležitou prezentaci ničeho, dokonce bez ohledu na druhého diskutéra, má-li ho tam. a tento stav není opravdu ojedinělý...

takže? mám zájem a budu se snažit své pravopisné hrubosti eliminovat, ale ...


v každém případě všem děkuji za přízeň

 

z deníčku

 


19.01.2010 22:01 |
Autor: - slávek miloslav
| stálý odkaz

Komentáře

2 komentářů:
  • 21.01. 09:35, autor

    vďaka, si milá :)

  • 21.01. 08:09, Jana Comorková

    Myslím si , že písanie o niečom ,čo sa dá z hľadiska literárneho zaradiť ako poviedka,esej ,alebo...by nemalo mať pravidlá . Dôležité je o čom sa píše... Páči sa mi to


přidat komentář
<< úvod

 

© 2006-2007 Zásobování a.s.

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se