|
jako andílek
kdykoliv ji zahlídnu ve spánku, vypadá jako andílek. ptám se, jak to dělá. a ona prej, že je to její přirozenost a přes den se pouze přetvařuje.
tolik let lhaní, dvacet tři let! strašné.
a dnes si zapnu tu připitomělou bednu a vidím, že na ní je o jeden program navíc. nic se neděje, jenom je malou záhadou jeho nová existence. já ho nenaladil, syn na to ze zásady kašle a má drahá polovička, která mi zatajila, že je vlastně anděl, se jakékoliv technice obloukem vyhýbá.
tak kdo nám - mi v bedně naladil ten nový program? ale mám podezření. když mi moje drahá polovička dokázala tak dlouho hrát, že je vlastně někdo jiný, kdo ví, co mi ještě tají.
z deníčku
|
Liter.cz.
poslat vzkaz autorovi
