|
příšerně jsem si přeležel ruku a hrnek čaje se rázem proměnil v činku a já po ránu posiluju jako blázen.
čeká mě rybí polévka se spoustou zeleniny a krájet a krájet.
a ruka sama je teď činkou a když to půjde dál, za chvíli mám hranatý obličej a můžu do hollywoodu. ještě si namaluju zrcadla na zeď a už posiluju před nima a měřím si svaly, tedy sval ruky, a půjdu na přebor v „páce“ levé ruky. a jako homer simpson, jinak můj vzor, ukážu svou pravou neduživou ručičku a navrhnu souboj a po výhře jen utíkat, než mě zabijou. a těch peněz!
a přitom stačí tak málo. přeležená ruka, co se sama ani nezvedne, dědek jeden.
z deníčku
|