blog kavárenského povaleče s dýmkou

bonbóny došly... a zákon kauzality trvá
 

Zapomenutá vločka

můj host - petr.ix

Předbáseň:

Zapomenout vločku sněžnou,
skoro na jaře?
Hó, to je ostudou.

Leda snad v horách,
kde jich je zapomenutá
celá kupa.

Kam bych chodil,
se plahočit?

To jsme se zakecali,
vločku nezapomněli-
hrůza!



Zapomenutá vločka?

V pokojíčku jako dlaň
v patře nejvyšším u střechy
v teple zátiší.

Skryta před světem
předla touhy dívčí,
jež držela v tajnosti, ne dílčí.

(Které mi sice prozradila,
vám ale zůstanou utajena).

Setkání s ní bylo lepší než snění,
či romanticky laděné veršování.

Já nebyl vločka, ale ona!
Tála mi opojně v náručí.
(Senzační náhoda, za kterou nikdo neručí).

Nebyla nabarvená blondýna,
ale nádherná zrzka (voňavá),
vyhublá taky nebyla (ty já nerad).

Jeden pohled, úsměv, dotek
a byl jsem její, či ona má?
Zas věřím na osud!

Jistě toužíte po vnadech jejích,
nechte si ty sliny!
Bídná stvoření.

Dál nic! Velmi se rdí,
usmlouván polibky
končím (ač nerad) veršování.

 

moji hosté

 


02.03.2010 16:44 |
Autor: - petr.ix
| stálý odkaz

Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář
<< úvod

 

© 2006-2007 Zásobování a.s.

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se