blog kavárenského povaleče s dýmkou

mám rád komedie

nevím, jak vy a proč, ale na smích potřebuju někoho spolusmějícího, jinak z toho nemám nic.

na komedie jsou třeba dva. no, v každém případě víc než jeden. a když koukám na smutek v příběhu, klidně si vystačím sám. dokonce si posmutním raději sám... a tak chodím po bytě a zvu synka, se kterým máme přibližně podobný vkus, a přesvědčuju ho, jak je ta komedie skvělá a nakonec se dopustím citového vydírání, jak je důležité doprovázet svého taťku životem se bavícího. že jinak z toho života nemá už vůbec nic...

　z deníčku