blog kavárenského povaleče s dýmkou

poslouchám pana špačka z hradu, jak v rádiu udílí společenské rady, a jen žasnu, jak vyučoval takový národ jako my společenským konvencím. tak jsem se bušil smíchy, až jsem se zakuckal. národ v evropě vyhlášených buranů cpát po ránu takovým soustem. narval v dobré víře lidi do obleků, aniž by si všim, že takovéto vymoženosti lidičkové viděli naposled na svém plochém televizoru v americkém seriálu.

myslel to dobře, chudák důvěřivá, a ještě vydal knižně, aby pár pamětníků na penzi si tuto publikaci se slzičkou v oku zkouknulo. kdyby tento distingovaný pán viděl, jak jedí lžicí kupříkladu škodováci řízek v kantýně. a pijí zásadně z hrnku, který si snad z pověrčivosti vůbec nemyjou. a když se tento dělníček vypraví na svou točenou desítku, tak svou zásadu nemyté sklenky tvrdě vyžaduje i zde. a se zlou poznámkou se potážete, když budete požadovat s každým pivkem i čistou sklenici. kdyby viděl chudák, jak partička manažerů kupříkladu z bank na rautu a tentokráte v opravdových oblecích se společensky odváže a jak si konečně můžou svůj jindy pracovní slovník a chování odpustit a být svůj. a tak se tlupa kopáčů s hodinkami z katalogu pro manažery a v botách měsíčního nájmu uvolní tak, že i pověstný plzeňský škodováček kouká, jak dobytek k saku přišel. a nevím, jak by vychovaný špaček koukal, když se úvodní věta: „prosím vás, mohl byste...“ setká jen s protiotázkou: „čeho?“

časem jsem vykoukal, jak platí pevným hlasem požadované: namísto společensky jinde obvyklé: „mohl byste prosím“, platí zde „podejte mi...“, „udělejte...“, kdy nejdůležitější je nesmlouvavý tón hlasu. proč se pan špaček nezabýval raději, jak v mezích slušnosti zvládat situaci v davu. a že jich je...

nezazlívám mu samozřejmě tu zušlechťovací snahu o národ pěknější, ale tam, kde když ke dvěma přistoupí třetí s otázkou například na cestu, se dotázaný obrátí na svého kolegu se slovy: „co říkal?“, aniž by mu vadilo, že tazatel slyší, tak tam jen snad, aby se nezapomněli vyměšovat a sem tam se i umýt.

a jak komicky asi působíme jako národ, když se povyšujeme nad ukrajinci a jinými nám podobnými.

fejetony