|
obřady
vlastně jakékoliv obřady, jak jsem se jim bránil, jak byly mým úhlavním nepřítelem. nepřítelem byla jakákoliv oficialita. pokřižování chleba babičkou, psaní pohlednic, rozbíjení talíře na svatbě.. tedy některé opravdu zaváněly stupiditou...
přímo jsem jimi pohrdal. dnes, když mám půl života za sebou, hledám jakýkoliv náznak pevného bodu našeho malého vesmíru. a koukám, jako blázen a nevěřím ani sám sobě, po čem to má ztracená dušička prahne. a malinkatý kocour přináší vysvobození. jak ten černej kocour vyžaduje svůj uvítací ceremoniál a pak noční usínací a pak ranní u krmení... a to, co vás otravuje zpočátku, vám najednou přijde jako soubor milých povinností, které způsobují takovou radost jednomu kocouru a skrze něj i vám.
malý pevný bod v tomto chaotickém vesmíru. a tak se přestávám smát podivným ceremoniálům při hospodských setkáních... jen to nechtějte probůh po mně.
z deníčku
|
Liter.cz.
poslat vzkaz autorovi
