blog kavárenského povaleče s dýmkou

přestupy v tubusech metra z jedné barvy na jinou a už si to cupitá dlouhonohá černá tanečnice na jehlách, a koukají na ni ze zdí kolem ty samé dlouhonohé modelky, co se právě proměnily z věšáků na šaty, a ta moje černá tanečnice se jen otočí, mrkne a je pryč. na zdech tubusu pražského metra jedna právě taková přibyla.

jen jedno mi je divné, jak tato ramínka šatů na zdech z výšky dvou metrů v úsměvu, než jen vyskočí na své mólo a už se tváří zavile nepřátelsky, na povel asi, a jejich chůze je vším, jen ne hezkým pohledem.

a pak šedesátník v saku si čte knihu, co do dlaně pětkrát se mu vejde, a překládá si stránky její o třech řádcích a šesti slovech krasopisně vyvedených. a vedle dívka - žena se psíkem její velikosti a váhy koukajíc každou stanici už vystoupit a pak už jen čumil, co si vše do hlavy píše. a pak, že málo se čte.