|
jezevčí postřehy
to vám tedy povím, jak ti mladí lidičkové se hezky párují. koukám na ty výběrové kusy samců s naducanými svaly v bílých trikách a s mobilem highend, co klidně i uvaří vajíčko a k hovoru vás už ani trochu nepotřebuje. jak si tito výběroví samečkové dopřávají zas samičky k pohledání a v dokonalém makeupu a roztomilých tepláčkách, protože in.
jako tuhle jedna babka, co zapomněla někde svůj kalendář a v nemlich stejných hadřících denně nasedá k nostalgickému vzpomínání se mnou do trolejbusu. a tak ti krásní mladí párové korzují, jako za první republiky, a jen neříkají - prosím jich, krásná panno - a postačí jejich - ty kráso, nečum - a polibky na pozdrav se už taky nenosí.
a pak zase kolik těch jiných, ale již obyčejných klučinů nosí s sebou sice taky hezky naducané holčiny, ale kolem pasu, který si ani nenajdou, a proč by ho taky hledali v macdonalds. a protože ti klučinové si na ty v hezoučkých teplácích ani netroufnou, a nejspíš ani drobných po kapsách tolik mít nebudou, a tak je dobrý vrabčák, který se nám raději do někam už vystěhoval, než nějaký holub na střeše.
jó, my jezevčíkové to máme přeci jen krapítek jednodušší a potřebujem jen, aby krásně voněla a dala se olíznout, holka jedna. pravda, na ty větší psí holky kolikráte nemůžeme a štokrdle nikdo nenabídne...
stejně si myslím, že krom těch svalovečků si zbytek světa mužského vybírá právě ta samička, ať je jakákoliv, a my si jen myslíme cokoli. pravda, některá samička potřebuje tuhle skutečnost v sobě teprve uzřít, ale časem pochopí každá, kdože to kroutí tím naším světem kluků. jezevčí postřehy
|
Liter.cz.
Google
poslat vzkaz autorovi
