|
a bůhví, proč právě jasmínová ve mně vyvolává všechny různé libé asociace.
jsa zasažen touto vůní se ohlížím, odkud že ke mně promlouvá. ohlížím se po městě plném letních dívek s tetováním zezadu a těsně nad kalhotkami, které jsou teď pravidlem k oku mání. a taky dam s náramky na kotníku. a všechny tyto, mám ten dojem, nosí květ jasmínu za pravým uchem. a já koukám, která z dam a dívek ho má právě ten nejkrásnější.
a že jsem se rozhod, tak cítím, jak ta vůně mě unáší nejen za tou, co má to jasmínové okvětí nejkrásnější, ale cítím, jak se pomalounku vznáším a už jsem kolik nad zemí a hlídám tu, co má květ nejopojnější. a letím a koukám na tu mou vůni ve vlasech ze shora a spěchám pomalounku do uliček, kam kráčí ten můj květ, o kterém jsem včera ani netušil. a dívka bezstarostná si pohupuje, aby vyburcovala nebesa plná neklidu z tohoto léta. ani se neohlédne a jen krokem v dlouhé lehké sukni povlávající ve vánku, který já svým letem - nejsem už nejmladší a ta hmota je na letu taky znát - rozvířím. a dívka s mým květem vůně se jen naposled bezstarostně ohlédne a nic a nikoho nemůže mít za sebou, protože mne to už vyneslo málem do oblak.
náhle udeřen do hlavy - vždyť si ženatej a děti taky máš! tedy jednoho s papírem, a další půjčku už asi nedostaneš. a tak si jemně padnu na ten chodník a potlučenou hlavu zvedám a po kolenou se rozhlížím, kde tu točej dvanáctku. z
deníčku
|
Liter.cz.
Google
poslat vzkaz autorovi
POZOR. Dávej si pozor co píšeš člověče! :-)