blog kavárenského povaleče s dýmkou

bonbóny došly... a zákon kauzality trvá
 

eliška

proč musím znát rodinné poměry nejvyššího pana železničáře? nejvyšší pan železničář se rozhodl, že kdo nezná jméno jeho favoritky, nedostane slevu na dráhu.


koupím si zákaznickou kartu za tisíc a dostanu papírek, že prej v plastiku až za měsíc. u okénka mi jedna paní nabídla, když koupím na příště, slevu ze slevy, prej nějakou elišku. dvacet skoro procent, a to se mi líbilo. za týden si přeju u okénka totéž, a nic. připomínám, že je to na příště, a tedy slevu chci větší. prej to nejde a kouká, co si vymýšlím. najdu starou jízdenku a paní u okénka slavnostně vykřikne - ale to je eliška! odtuším, že mi je jedno, jak si říkají doma u nejvyššího pana železničáře, jen požaduji tuto slevu. paní lámala obrazovku monitoru kolem a dokola a elišku jsem nedostal. prej do prahy asi nejezdí. asi dojezdila - dodávám.

a tak se děsím znaje svou hlavu, když za půl roku se vypravím někam naší drahou dráhou a vytáhnu zákaznickou, co už se jmenuje inkarta, a nevzpomenu si na rodinný život pana nejvyššího železničáře, že nedostanu tu slevu na druhou, protože ani nebudu tušit.

z deníčku




01.07.2010 12:24 |
Autor: - slávek miloslav
| stálý odkaz

Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář
<< úvod

 

© 2006-2007 Zásobování a.s.

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se