a co? jak by můj jezevec jen suše prohodil. snad jen otázka základní - bylo to k něčemu? a ještě jedna - má to dál smysl? třicet let nějakého škrábání, co se snad ani psaním nedá zvát, versus poslední rok. co nutí jedince k takovým výplodům? touha po slávě? čirý exhibicionizmus?
papiňák napěchován párou před rokem uvolnil bez ohledu na skutečnost svou natlakovanou energii. dva - tři krát týdně psaní a necelých tři sta článků. zajímavej rok. tři sta článků a kolik z nich stojí za něco? možno třetina, no spíše čtvrtina, ale jistě padesát drobností a pár povídek. a pak dvanáct kapitol z knihy, kterou snad i dopíšu. v hlavě se rodí jiné...
spousta odpadu má ale smysl. za poslední rok relativně intenzivního psaní mi pomohlo v technice víc než předcházejících dvacet let... základní problém - český jazyk - pořád trvá. nebojím se ho už a cítím větší jistotu. bojím se nechtěného opisování stylů milovaných autorů.
zároveň s mou jistotou přichází arogance. chybí mi větší síto s většími oky pro větší odpad.
lákají mě nové žánry a scénáře. do všech potřebuji další technickou dovednost...
ztráty a nálezy...
nepociťuji žádnou ztrátu, a naopak získal jsem čtenáře a internetového přítele - editora, který se stará o mé texty snad už půl roku. neuvěřitelné! půl roku denně sleduje mé řádky a ještě se nezbláznil. děkuji, zdeňku.
děkuji všem čtenářům i přátelům, co mi v dobré víře radili dělat raději něco rozumného. :-)
|
Liter.cz.
Google
poslat vzkaz autorovi
