nevím, proč mně to překvapuje, nevím, proč se nad tím ještě pozastavuju! autor, sochař v rádiu, v nedělní čajovně náruživě vysvětluje, jak dostane nápad. a když má peníze, zadá ten svůj nápad firmě, a ta mu ten jeho sochařský nápad zrealizuje, a vznikne pak chlapeček bušící hlavou do zdi, porcelánové holínky,
anebo kupa zlata na náměstí kolem katedrály sv. bartoloměje uprostřed historického jádra v plzni ve formě tří kašen, které ukradli z dálničních návěstí, a takového působení, že ani to tomu autoru nemám za zlé. to bych už mohl mít za zlé dětem snažícím se o bábovičky anebo slabomyslným uchopit světlo do kapes. můj udivený pohled je spíš k radnici, k lidem, co se snad z ústavu přímo přenesou a bez obav do sedla koně města o sto tisících lidiček.
a skláním se nad sochařem, co dokáže ještě vysochat cokoliv, co oku lahodí, i když to nemá tvar, jen když je to k pohlazení.
|
Liter.cz.
Google
poslat vzkaz autorovi
