blog kavárenského povaleče s dýmkou

bonbóny došly... a zákon kauzality trvá
 

homeles a detaily k pohlazení

sobotní nákupní kolaborace a já hledám po cestě něco pro oko, na co rádo oko samo spočine. vidím v duchu páteční kouzelné ráno.
patnáct minut cesty městem a nic. na sídlišťátku, kde žiju, se realizuje další paneláková a skutečně esteticky vyvedená reklama na omítku. (žádná p.r.) sládek stavby se snad po celé plzni tímto způsobem a navýsost vděčným a pohledným zviditelňuje. „obří kopretiny“, „pohled do vybourané místnosti“, „okna“, „průhledy skrz panelák“ ap. v plzni skutečně výjimečný počin. 

a koukám a doufám v jakýkoliv, byť jen malý příjemný detail. á, přeci! ladná chůze mladé ženy detaily oplývající!
a hned vedle parta bezdomovců s blitkami kolem sebe a synchronním močením za zastávkou téměř v centru města. vzpomenu si na slabomyslné a populistické výkřiky na obranu takto „postižených spoluobčanů“.
a přitom ani ne jedno promile těchto „postižených“ si přeje ve skutečnosti nějakou změnu. a těm je skutečně třeba pomoci. zbytku homelesáků už pouze deku a polívku a zakázaný prostor. demokracie bohužel nefunguje  pro parazity. neexistuje zákonný a humánní postup jak tyto skupiny umravnit. začíná to tím, že si nesmím sednout v hale vlakového nádraží. pospávali tam, a tak byly veškeré lavičky odstraněny. pokračuje to obsazováním zastřešených zastávek při dešti a jejich exkrementy po parcích.
a patnáctiminutová cesta trolejbusem bez jediného hezkého zastavení, detailu. je docela možné, že dívka se tudy projde i napříště, ale na to se asi nedá spolehnout.
dětské hřiště, chodníky, koše, zastávky, lampy, zábradlí... cokoliv bez jediného detailu k potěše oka. proč nás pak překvapují sprejeři? jen další dítka bez schopností vnímat. tisíce sociálních deprivantů vychovaných námi k agresi a s bezmeznou touhou prosadit se způsobem sobě vlastním.
estetická výchova od rodiny a školy. kým? mluvím s učitelem umělecké školy výtvarného umění. tolik arogance a povýšení nad dítka mu svěřená, co si vybrala školu pro doteky a vnímání tohoto světa.
jsme schopni postavit obří stavbu, a chybí nám její detail. detail k pohlazení. detail, který ukáži vnoučeti, budu-li nějaké mít.
naštěstí si vzpomenu na obrazy Ľubice Litnerové... a je hned lépe.


20.09.2010 20:00 |
Autor: - slávek miloslav
| stálý odkaz

Komentáře

1 komentářů:
  • 22.09. 22:25, kandat

    ... detail je dílem okamžiku, ... a těch bude stále méně, stále povrchnější a ledabylejší, jen víc, rychleji a hlavně oslnit. Čemu se divíš? ... Léta Páně 2010 ...


přidat komentář
<< úvod

 

© 2006-2007 Zásobování a.s.

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se