redaktoři čr2.
jako vzdělaní pitomci mají docela vypracovaný, no, možná je přeceňuju a ve skutečnosti jenom odkoukaný styl, jak zabíjet čas.
když počasí, tak otázka tak zevrubná, a tedy dlouhá, že po prvních dvou vteřinách víte, co bude blekotat ještě půl minuty, ve které má za to, že tímto způsobem se teprv sám ukáže. a kupodivu i jejich odpovídači, v tomto případě od počasí, jsou buď instruováni těmi vzdělanými pitomci, anebo je taky odkoukali, což nakonec vyjde na stejno. jejich odpovědi jsou rozmělňovány do kapek, zřejmě jako lék. drahý lék.
od neškodného počasí k hostům, kterým se předvádějí svými „chytrými“ všeobsažnými otázkami, mající i třicet slov, které naštěstí půlka těch hostů klidně ignoruje.
nejde pochopitelně o nutnost sdělovat suché a holé věty. tento možný protiargument je opravdu lichý, i když jsou chvíle, nejspíš v časovém presu, kdy odemele redaktor obsažnou informaci tak rychle, že si nepamatuju nic.
česká tv, která se zbavila svého světově unikátního a pohledného loga výměnou za moderní prefabrikované, má cestopisný pořad, kde známí herci mají tak málo času na hustou směs informací, že alespoň já nejsem schopen je sledovat a pamatovat si a být při tom v pohodě.
mám za to, že státní rozhlas by mohl angažovat profíky, co jsou schopni sdělovat cokoli barvitě a obsažně.
a obešel jsem obligátní začátek každého kritického hlasu - mám rád český rozhlas, ale...; případně - mám rád slováky - ale...;
v mém případě nevím, jestli můžu mít, nemít rád slováky, když jsem snad ještě pořád jedním z nich. i když mě ještě mečiarova vláda zbavila státního občanství jako trest za troufalost, že jsem si dovolil přijmout to české. jsem asi to, čemu se říká bývalý černoch, jenomže od dunaje.
takže mám rád český rozhlas, ale... krom vltavy je jejich hudební profilace na úrovni zahrádkářského svazu od někud. (a proč jen u nás?) mám taky pravidelné pořady, jako „host do domu“; „jak to vidí“; někdy „káva o čtvrté“ a jiné. pak jsou redaktoři, co umějí, a to tak, že paráda. a nakonec jsou, bohužel, na dvě třetiny redaktorů, co jen zabíjejí čas prázdným mluvením, a jsou na to dokonce hrdí a za to chváleni.
a z toho jsem tedy blázen.
|
Liter.cz.
Google
poslat vzkaz autorovi
