i když mnozí tvrdí opak, pravdou je, že vůbec nejsem pohan. ale na druhou stranu být jím, už se válím, nejspíš nahatej, někde v odlehlé přírodě spolu s černou zvěří, a dost možná i bez těch prasat. válením bych vyjádřil nesmírnou radost nad zimním slunovratem. ta prasata by z toho žádné závěry nedělala, a ještě by záviděla. přeskakoval bych si svůj pohanský oheň a pořád jen tak. a určitě bych neměl pořád rýmu, protože bych vypadal jako ta čuňata.
namyšlená letadlová monstra londýnských letišť, co se bojí sněhu, si konečně oddechla, jak nemají ráda tu bohatou nadílku, která ale nás tak pitomě obešla. a jen mokrá plískanice a slané boty bez náležité chuti zůstávají doma. slibované bílé vánoce už pomalu oplakávám a mému kocourovi matesovi je to fuk. mates se ale nepočítá, protože je to ignorant a žere tkaničky. ukousne mi kousek, aby se moh ještě vrátit pro další. a že jenom mně, nebudu brát osobně. v obchodě mají prdel, když si beru do zásoby tkaničky pro kocoura a ještě se zajímám o materiál, aby nedejbože ho to černé kriminální bříško nazabolelo.
a tak na oslavu zimního slunovratu se vyválím jen pomyslně, a tedy myslivci mají klid.
|
Liter.cz.
Google
poslat vzkaz autorovi
