vánoční stingovo album na čt dvě mě ohromně potěšilo a snad ani nebudu pátrat, jak se tam dostalo. jestli dostal sociální deprivant janeček od své choti nůž na krk, anebo jenom na vánoce mu bylo vše milostivě jedno. a vůbec nepředpokládám, že by mu došel rozdíl mezi čt čtyři a čt dvě. a dost možná, že byl jenom pod obraz a v té slabé chvilce pustil na obrazovku místo fotbalu to vánoční album stinga.
osobnost a síla toho
hudebníka bez obvyklého klišé, kterými „obdarovávají“ jiní známí
hudebníci naše peněženky. už jen způsob. jakým dokázal vybrat
spolupracovníky na toto album. klasická, barokní, lidová s jemnými prvky
jazzu... úžasné. pokora k hudbě a úcta ke spolutvůrcům a jen smeknout.
návrat ke svým kořenům a nahrávání v katedrále. toto vše obsahoval
následný dokument o vzniku této desky stinga.
pak už jen stačí po desáté nakouknout do růžového panthera, přes čadící dýmku vnímat, že svět ještě funguje.
|