nový rok a další desetiletí, a začíná hned třetího. tak po těžkém a dlouhém svátku zasloužená práce. tedy, nejdříve ten svátek, ale nakonec je to jedno. kdo si ty svátky pamatuje jednotlivě? jistěže, najdou se postižení a jsou schopni si vybavit: se kterou, kolik a kdy... a pořád mám na mysli svátky...
stromek ještě zelenej, a už
na půl cesty k popelnicím, aby se mu taky ulevilo. kdyby chudák tolik
nepadal... ale co má taky dělat, když je mu horko. kocour jen žasne nad
těmi barevnými světýlky. barevnými... nevím, jestli vidí jako psi, a tedy
dobře a špatně, tj. černobíle. kočky by měly mít v tomto ohledu náskok, a
černý kocour zvlášť, když pod rouškou tmy vás spolehlivě zbaví
veškerých zábran při vzývání všech svatých, jak dokáže vylekat poctivého
spáče na cestě do noci. nakonec zařveme oba dva a každý po svém. že se
nedomluvíme? ale na prdel padnu jenom já!
a loňský hrnek do práce
vyhodím taky. už jen proto, že je loňskej a poctivě šerednej. šerednější
mají už jen ve crosscafé. ale tam jsou hodní, místo nočníku na kafe
můžete mít papírovej hrnek... proč si člověk v mém věku kupuje něco tak
děsného? láce a velikost... to jsou ale argumenty!
|