(jezevčí postřehy)
na louce březnové, kousek od chrástu si přemejšlí hromada čápů z afriky. tak jsme tady.
a proč vlastně?
příroda, praví jeden.
příroda? co to je? tohle tady kolem?
co je svět světem, to tak bylo, a my musíme taky.
co jsou to za plky? proč jako musíme? křídlo mě táhne vlevo, a za krkem mě bolí, ale my musíme!
bude léto a čápi sem patří!
vždyť je tu zima, volové! přidá se skromně další.
zima, zima. to jen teď z kraje března.
a znají tito čechové vůbec jaro?
to je mi otázka! jasně, že znají! v loni a předloni ho měli, a proč by tedy letos vynechali?
prej mají prezidenta zeměkoule, ten ví a řídí vše.
slyšel jsem taky. snad se nepomát úplně.
ale lidi ho mají rádi a věří mu podle agentur přímo.
jo, jo, agentury. když máš dost žab, máš i agentury.
to by si nedovolil. i když... prej si nějakého nácka popostrčil.
to by si nedovolil. i když... jsou to čechové...
a bude jaro, bude, viděl jsem pár kachen.
myslíš ty na rybníku? ty vypasené rohlíkem? ty přeletí akorát tak ten svůj malej oceánskej rybníček a mají vystaráno.
prezident zeměkoule? to fakt celé? ten musí být chytrej!
chytrej to je, to si piš, i severní moře má v malíčku. za ledovce prej nemůže a za čechy také ne. neposlouchali. a von to myslel tak dobře.
buďme rádi za tu louku, buldozery jsou ještě daleko.
|
Liter.cz.
Google
poslat vzkaz autorovi
