(povídka)
no, měl raději písmenkovou, ale nudlová taky ujde. tahá pluhem po okraji talíře nudle z marketu. není to špatná práce, není. a je po tatínkovi.
to ještě švihal buldozerem, a specialista byl právě na písmenkovou. jó, to byl fachman. na bramborovou byl jinej, a na mléčné polívky byl starej zdenda. fousatej zdenda v prošoupaném vaťáku a kníračem u nohou. vztekloun to byl pořádnej. vlastně oba. starej zdenda ho nosíval v tom vaťáku i do hospody a nikdo se do něj nestrefil. a když náhodou nějakej nezkušenej vobejda se zakous... voba dva starý psi se do něj pustili a gaťata si jen držel na útěku. a von teď s láskou na toho svého taťku vzpomíná. vzpomíná, jak se pyšnil, že dovede vzít pákou toho buldozeru, jak písmenka ta polévková srovná. nikdy je nesrovnal, jak měl. a taťka hromoval - to musíš tak a tak. neboj se, ty do toho dorosteš. a starej zdenda se jen usmíval. a dnes už jen traktorem, co vlastně už ani tím není, a jen malinkatým traktůrkem, a jak je tomu rád. doba je zlá a on polívky miluje.
povídky
|
:) máte velice zajímavý a specifický styl psaní. Líbí se mi..