blog kavárenského povaleče s dýmkou

bonbóny došly... a zákon kauzality trvá
 

prvorepublikovej vzkaz

ve snu...
pamatuju si jen asi šestery brýle, a moc pěkné. zvláštní bylo, že jakkoli vypadaly nově, byly to notně obstarožní brejle.

a k čemu takovej sen? kdo brejlí denně a pořád, tak se mu i tyto mohou, musej zdát. a já viděl před časem ředitele jedné střední ve skvěle padnoucím, a považte, i vkusném ohozu, jak z první republiky. a protože byl nejspíš důslednej, tak i ten cvikr měl. a na řetízku.


je to už půl roku a ten jeho cvikr si dával tedy načas. protože byl právě v tom snu se spoustou dalších.
ostýchavě, aby mě neviděli, jsem si jeden nasadil. představa ve snu byla celkem totožná s tou reálnou, a tedy jsem čekal, že mi hned spadne a bude těžký a nepohodlný, a proč ho vůbec nosili...
držel darebáček malinkatej krásně na tom nosisku a ani si netížil. můj křišťálovej charakter, co nekrade ani ve snu, nejspíš strachy před vězením, si nedovolil ponechat ten skvěle přilíplej cvikr.
a tak se mi vynořuje - „nebát se a nekrást přeloženo umně do češtiny na - „nebát se nekrást a transformováno do mne - „bát se krást a nevím, jestli ke chlubení.
ale ty brejličky jsem, pane soudce, fakt ani v tom snu neukrad. a jak jsem chtěl!

05.03.2011 11:59 |
Autor: - slávek miloslav
| stálý odkaz

Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář
<< úvod

 

© 2006-2007 Zásobování a.s.

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se