... a že ho to baví (jezevčí postřehy) my, co víme, jak chodí, držíme tlamu, abychom ho neztrapnili. kdo ví, kdo bude příště na řadě. březen si dneska hraje na drsňáka, a brát mu tu víru tedy nebudem. my ne. stejně si každej hrajem na něco a tváříme se nějak. a hrajem tuto hru tak dlouho a tak důkladně, že jí propadnem, a nakonec se stanem její součástí. stanem se karikaturou sebe samého. a jestliže se březen hodlá ukazovat v triku všehoschopného svalouše, je to jeho věc. chvíli zima jako blázen, chvíli teplo, a pak pro změnu mokro. a zítra krapet sněhu, aby se jó předved jako vládce všehomíra. no, on mu někdo už zatne tipec, ale já to tedy nebudu. se budu pořád s někým hádat... přijde duben a bude. šmárjá, duben! ten bude zas vyvádět! že se musej všichni pořád takto předvádět. kdyby vás vychovávali komunisté, to by bylo pěkně v řadě a nevyčnívat. tiše křičet své ohó, a pozorovat, čí hlava to zas trčí.
|