(povídka)
dobře si uvědomoval, že nejmíň tři miliardy jsou na tom daleko hůř.
ale taky věděl, že tahle logika je mu k ničemu. a co to vůbec znamená? - být na tom hůř.
fyzické strádání neznamená ještě prvenství v pomyslné soutěži outsidrů. a co duševní utrpení v bezmoci?
žebříček protivenství na samém začátku. a vše ho ještě čeká, vše může být jinak. do teď se řídil zásadou, že pokus a omyl musí zažít prostě každej a zprostředkování omylů je prostě omyl sám.
on ale věděl, tušil mocnou sílu determinace, která se už nedotýkala jednotlivostí, ale života samotného. byla tady sice ještě možnost ignorace, ale...
to je jak když vám lékař najde něco, co byste zrovna mít nemusel, neměl. a pokud nic nevíte, je vše v rámci. v okamžiku takovéhoto nemilého objevení se stanete jeho součástí a začnete s tou nemilou skutečností žít... nelze ji už ignorovat. připsali vám ji do rodného listu a basta. i když dodatečně, no je tam.
a když tedy lékaře vynecháte, je vše v pořádku. načas. prostě hoří vám střecha a vy jen náhodou jdete kolem, a proto se rozhodnete, že vás to nezajímá.
a místo zápisu do rodného listu vám ji vypálí jako cejch přímo na čelo. a pořád to má ještě řešení. odstraníte všechna zrcadla z dosahu a čepici si nasadíte hlouběji.
on prostě věděl, že skončí, jako jeho otec, který sice neměl nijakou smrtelnou nemoc, pokud tedy nepočítal život samotnej. a ten smrtelnej byl a je. zatím. anebo se alespoň tak tváří.
zatracenej život!
viděl, jak táta denně vyvíjí snahu bojovnou s tou svou existencí, předem prohranou.
interaktivní film, do kterého mohl zdánlivě i zasahovat. viděl opakované scénky ze života. byl svědkem mnoha zbytečných snažení, kdy se dva na tomtéž hřišti nedovedou domluvit na pravidlech. a viděl i sebe, jak dokonale zapadá do téhož obrazu přítomné budoucnosti.
jasně daná schémata fungování ve vztahu a v systému.
otec se svou mnohonásobnou energií si nedovedl poradit s jedním obyčejným dnem a jen zoufalým bojem davida s goliášem na soumraku každého večera přeci jenom usínal s hlavou goliáše u postele, která ho beztak musela děsit.
viděl v tom jen zbytečnou snahu proti proudům vodopádu. viděl tu danost a lehce vědecky odůvodněnou podle prostředí a genového odkazu.
vlastně vůbec nechápal jakoukoliv zbytečnou snahu bez téměř jistého výsledku.
vlastně tady výsledek byl předem jasnej, jenomže zápornej.
byl si jist, že ty dané koleje obejde jednoduchou prastarou fintou.
prostě se zastaví už teď a nebude čekat na potom a zoufale. odstaví sám sebe na vedlejší kolej a nechá čas plynout kolem.
|
Liter.cz.
Google
poslat vzkaz autorovi
