jezevčí postřehy
/byl tady šotek aby mi utrhnul úvodní část/
vidím-li
vzducholoď a tak pěknou jako za starého graf zeppelin a jak si to pluje
oblohou, aniž by jí kdo poroučel, mám radost jako malej čokl.
představoval jsem si, jak letí tou naší spojenou evropou, do které se
nám chce i nechce. a mně se spojené státy šité po evropsku líbí! co by
ne. fenky všech zemí, spojte se!
bože, co to štěkám, fenky
ne! ty by se ještě nějak domluvily, anebo doštěkaly, a já nevím, co je
horší, až by všude ňafaly nějaké feminy. brrr. a psi se domluví. po
dobrém nebo po zlém, ale domluví.
a tak jsem doufal v tu
svobodomyslnou vzducholoď plující si nebem, jak se koukne na berlín a
paříž a španělsko veme přes moře, aby se vyhnula těm kopcům. přeskočí do
itálie a pak novej balkánskej holubníček a maďarům jen tak mávne, protože každej čech se bojí maďarštiny a mně neva.
chvílinku by ještě
zakroužila nad slovenskem, než by ji konečně doma v čechách slavnostně
ukradli. a byla by to tuze slavná vzducholodní loupež.
psali by o ní po evropě a všude hezky. že takováto loupež, a co ti čechové všechno neuměj. holt, zlaté české ručičky!
ale co, pokud ji, tedy tu evropu neukradnou, a to snad ani nejde! leda vytunelovat, a to by snad. a my tunely umíme.
nu co, a byli bychom zas kousek blíž ke slávě.
na druhou stranu ten mrňavej nafoukanej frantík by skákal a frkal vzteky, a to by mi i za tu prodanou evropu stálo.
a příští první zákon už jiné
evropy by zakazoval i prodanou nevěstu, a čechy vůbec. a štěkal bych
nejspíše po německu, i když španělština se asi vyštěkává líp.
a ona ta moje vysněná graf pardubice si jen tak kousek popolétla, a s ostudou se našla za humny. no žádná sláva.
|
Liter.cz.
Google
poslat vzkaz autorovi
