blog kavárenského povaleče s dýmkou

bonbóny došly... a zákon kauzality trvá
 

kousl jsi mě!


    - /jitka/ kousl jsi mě!

    -/pepík/ ne, nekous

    -/jitka/ ještě cítím tvé zuby

    -/pepík/ nemůžeš nic cítit, když jsem tě ani nekous

    -/jitka/ a budu mít modřinu

    -/pepík/ nemůžeš mít modřinu, když jsi králík. lidi mají modřinu

    -/jitka/ budu mít modřinu, ale nebude vidět

    -/pepík/ jak budeš vědět, že ji máš?

    -/jitka/ viděla jsem to na lidech

     

(více)
01.05.2013 06:43 | 0 komentářů
Autor: - slávek miloslav
| stálý odkaz

žádná minulost

(povídka)

nějakým nedopatřením zjistil, že ještě žije. uvědomění. uvědomil si to právě teď a jeho nadšení je kulkou natažené pistole, chladného kovu s humánním číslem z výroby s partou kamarádů ze zásobníku ihned připravených vyštěknout.

(více)
06.02.2013 15:35 | 0 komentářů
Autor: - slávek miloslav
| stálý odkaz

františkův smutek

(povídka)


františek seděl zdrcen poznáním. poznáním, jak ještě včera se měl za toho zábavného.

a dnes si přemýšlí pouze o svém smutku. vnitřním smutku, co ho nosí tak dlouho a hluboko v sobě a co ho dělá nakonec někým jiným, neznámým. smutek se nezjevil z ničeho nic, pomalounku plíživě a nezván se k jeho duši dostal a už nehledal dál. a kdo vlastně je a kým?

ospalá podzimní ranní pražská ulice a samozřejmě příhodná kavárna.

(více)
13.11.2012 16:58 | 0 komentářů
Autor: - slávek miloslav a juno
| stálý odkaz

mrtvolné hlasy němých kroků aneb zem potřebuje své

asi že jsem zapomněl chodit. ne, že bych neuměl nebo že bych měl nějaké zdravotní problémy. kdyby nějaké byly, asi by se mi ulevilo, že mám důvod. no, jestli si představujete, jak se už ani nepohnu a jen čučím do zdi, případně monitoru, tak jste nic nepochopili. jasně že chodím, že jdu denně pro ten svůj chleba, že se přibližuji a vracím. ale tenhle pohyb nemá nic společného s opravdovým krokem. to jen nějaký zbytek pohybové zodpovědnosti vykopne denně mou chatrnou schránku někam do  prostoru. prostoru, ve kterém vidím a tuším hromady dalších plujících těl.

(více)
31.05.2012 16:07 | 4 komentářů
Autor: - slávek miloslav
| stálý odkaz

s půlkou tváře

(povídka)

i když sám varován, hledím do zrcadla a mé zděšení je tam. ohmatávám si nevěřícně svůj obličej. jeho půlku, která je ještě vidět, a pak tu druhou, kterou ještě cítím, ale není tam.

jak něco může nebýt? půlka mého já mi chybí, a přesto je tam! další zděšení, když nevidím ani tu ruku probírající se „tou“ neviditelnou tváří. uklidňuju se, nemůžu nic a panika mizí. slyším a vnímám to své kolem mne vymyšleno a přemýšlím, jak dál. plížím se kolem zdí a zdravím známého. všichni jsou na první pohled celí, jen mne je zatím polovina. letmo se zahlédnu, zastavím u výlohy, a tam s nejasnými rysy jedné půlky ztracenec s vyhaslým pohledem pouhého oka.

(více)
25.04.2012 11:52 | 1 komentářů
Autor: - slávek miloslav
| stálý odkaz

ticho v sobě

povídka

„ani nevím,“ řekl, když si uvědomil, že by přeci jen něco říct měl. měl prostě ten pocit, že se tohle od něj očekává, a on jen nerad zklamával. a taky mu vadilo to ticho. prázdné a tupé ticho. slyšel o tichu, které je samo o sobě obsažné, které nepotřebuje už žádných slov. ale pouze slyšel. dokonce ta nevyřčená slova jsou najednou jejím nepřítelem, ačkoli kdykoliv jindy požehnáním. najednou si uvědomil, jak moc po takovém tichu touží. jak by ho rád poznal, ucítil. ucítil by ho? byl by schopen ho vůbec ucítit?

(více)
06.12.2011 19:01 | 1 komentářů
Autor: - slávek miloslav
| stálý odkaz

oslí hlavou...

povídka


když se mi na chvíli rozsvítí, byť jen na obloze, tvářím se nenápadně vznešeně a s oslí hlavou, aby člověk nepoznal, jak moc za to můžu. proč trápit neopotřebovaného jedince myšlenkou?

a podzimní paprsky do chlupatých oslích uší vtírají pocit nadpozemna.

skromné a laskavé slunce je všude, až cítím, jak prosvítám, jak ztrácím svůj stín, oporu smrtelníků krom jejich smrti samotné.

(více)
29.11.2011 18:05 | 0 komentářů
Autor: - slávek miloslav
| stálý odkaz

a padala z nebe

(povídky)

a padala z nebe. padala numera. čísla, čísla, hromady velikých čísel vytištěných jakoby nic.

františek nevěřícně kouká na ty papírky plné různých barev, s hromadou čísel a jedním obrázkem. zvedne hlavu s tázavým výrazem, že jako už by to stačilo. ale obloha pořád plná barevných papírků.

(více)
14.09.2011 10:28 | 0 komentářů
Autor: - slávek miloslav
| stálý odkaz

karel s františkem o tmě

(povídka)

- já se mu s krásným pohřebným věncem, a on si zatím v klidu užívá černou hodinku!
- taky tě zdravím, františku.
- mobil nezvedáš, nikam nechodíš... já nemám čas na takové stresy!
- kde máš ten věnec?
- vyčítat mi bude věnec. to je kamarád! víš kolik stojí takový pohřební věnec?
- snad bys na mně nešetřil, františku?
- máš nový obraz! skvělé! tak proto...
(více)
09.07.2011 12:52 | 0 komentářů
Autor: - slávek miloslav
| stálý odkaz

šaman a účetní

(povídka)
- zase jeden účetní! rozčileně františek reaguje na hospodskou televizi. šedivá hlava sedmdesátiletého vědce se rozpálí do ruda.
karel, jeho spolustolovník, malíř, autor stovek obrazů pomalu zvedl oči. nechtělo se mu tlachat o takových kravinách.
- vždyť je to hlavní ekonom největší banky u nás. tiše podotknul.
- prosím tě! co je to ekonom? zas jenom účetní. kdysi potřebovali panovníci šikovného počtáře s přehledem. a když nikdo po prvních popravách se už neodvážil, tak panovník určoval sám.
- popravách?
- jasně. každej účetní byl ponejprv pokora sama. ale časem mu stoupla moc nad čísly do hlavy, a tak pro klid duše a koloběh přírody skončil na popravišti. věru krásná doba!

(více)
21.06.2011 11:04 | 0 komentářů
Autor: - slávek miloslav
| stálý odkaz

slavnostní prozření stran zbytečné existence

(povídka)

- vítej do klubu! klidně sdělil synek poté, co mu karel zdrchaně představil svůj nově objevený životní postoj.
- jsem naprosto zbytečný člověk. a kdyby mě zítra vzala mrtvice, tak to krom banky nikdo ani nezaznamená.
- ale jo, úřady to zaznamenají, neboj. a ber to z té lepší stránky. synek na to.
?
(více)
13.06.2011 00:48 | 0 komentářů
Autor: - slávek miloslav
| stálý odkaz

odsouzeni zůstat spolu

(povídka)

měla nesnesitelně hustou hřívu. převtěleným samsonem, možná koněm, nebo lvem být mohla. hrdou dostihovou kobylou.
jen pohodila tou hřívou a chlapi se mohli zbláznit. život se zastavil a el-niňo dostal další energii.
znal ji, ani ne tak dlouho, jako dost. i malé děti a starci se nedovedli odtrhnout od té hřívy hrdé kobylky. a mohl jsi klidně na ni vsadit, tak jsi byl jist, že doběhne první.
ostatní koně v těsném závěsu, ale jen ti nejlepší, hned za ní, aby se mohli kochat tou vlající hřívou vždy vítězné kobylky.
(více)
21.05.2011 19:01 |
Autor: - slavek miloslav
| stálý odkaz

potkat ještěrku

(povídka)

malá fatra s kolika milióny na svých krásných hřbetech a malej, snad desetiletej klučina se srandovním pejskem.
psík obdařen tolika chlupy na břiše a zadku, že je nechal za sebou vlát, a ocásek si stočil do prasečího.
dva stvořeni pro ten slunečný den. vyběhli aby jako první uslyšeli tu skřivánčí nádheru do nebe volanou.
a malinkatej ptáček s nadechnutým létem napjal to tělíčko k prasknutí, aby si mohl vyzpívat všechny ty odkazy dědů a pradědů tolika věků, že je ten klučina ani nepobral.
(více)
19.05.2011 11:38 | 0 komentářů
Autor: - slávek miloslav
| stálý odkaz

čekám jako strom

čekám, a jako mladej strom. jako strom, co už není tak mladej, i když mezi stromy ano. čekám, až nabydu, až zesílím na stromisko s respektem. čekám, až si pode mnou budou dělat ti směšní lidičkové piknik, anebo jen najdou letní stín. čekám, až bude má koruna do oblak, až její velikost bude kolem a všem na očích a jen majestát. čekám, až si mě školní výprava zanese do skicáků, a pak budou vypravovat pohádky vnoučatům. čekám, až zůstanu kolem sám a budu jen čnít.
 
(více)
19.04.2011 09:45 | 0 komentářů
Autor: - slávek miloslav
| stálý odkaz

utečenec

 (povídka)
/přepsaná /
dva měsíce na horské chalupě, a žádný lupiči. a splněný sen.
zírat do zelena a nemyslet. nemyslet denním způsobem. přemýšlet. dumat. fyzická práce a hlava bez starostí. prachsprostý útěk. utečenec.
vzácné chvíle osamění. jen pes mi chybí. vpíjivé oči milujícího bez podmínek. oddaný a chápavý. vysněná manželka.

(více)
13.04.2011 10:28 | 0 komentářů
Autor: - slávek miloslav
| stálý odkaz

děsnej optimista

(povídka)

dobře si uvědomoval, že nejmíň tři miliardy jsou na tom daleko hůř.
ale taky věděl, že tahle logika je mu k ničemu. a co to vůbec znamená? - být na tom hůř.
fyzické strádání neznamená ještě prvenství v pomyslné soutěži outsidrů. a co duševní utrpení v bezmoci?
žebříček protivenství na samém začátku. a vše ho ještě čeká, vše může být jinak. do teď se řídil zásadou, že pokus a omyl musí zažít prostě každej a zprostředkování omylů je prostě omyl sám.

(více)
26.03.2011 22:21 | 0 komentářů
Autor: - slávek miloslav
| stálý odkaz

traktor do polívky

(povídka)

no, měl raději písmenkovou, ale nudlová taky ujde. tahá pluhem po okraji talíře nudle z marketu. není to špatná práce, není. a je po tatínkovi.

(více)
03.03.2011 19:06 | 2 komentářů
Autor: - slávek miloslav
| stálý odkaz

pavoučí taky trable

(povídka)

seděl tam jako blbec, uprostřed toho něčeho. tak ohromný prostor pro tak malého pavoučka není nic moc. tedy až moc.

zebe ho pár nožiček.
nejspíš se zas předváděl. ach jo, některé stavy se docela blbě doma vysvětlují. dobré je, že mu zůstaly další. a ocení to někdo? život je tuze nevděčnej. takové stavy by se měly asi zakázat. a jeho by měli zakázat taky.
(více)
03.03.2011 19:04 | 0 komentářů
Autor: - slávek miloslav
| stálý odkaz

malej drzoun

(povídka)

loketný šťouchanec a ostrá bolest v boku.
ivan se otočil s nasupeným výrazem připraven k verbálnímu skoku po krku drzouna.
ten pohled ho zmrazil.
plamenný, téměř zuřivý pohled prcka, mladé dívky, nevychované divoženky ho zcela zpražil. neměl nejmenší chuť se potýkat s výjevy drzé dívčiny, schopné vymyslet si cokoliv k dosáhnutí svého. neupravená, s vytahanou mikinou a neskonale drzým výrazem. neměl slov a představa dalšího dočinění s tímto taky stvořením ho docela vyděsila.
(více)
25.01.2011 16:34 | 0 komentářů
Autor: - slávek miloslav
| stálý odkaz

čůrající andělská

(povídka)

z dálky milostivě vyhlížející bílé město pode mnou. oči klimbají a tělo se ještě brání, že tedy ne, že musí, protože, protože... chce! a důvod je, a tak jsem usnul.
zdálo se mi, jak se nad městem koulují mrňaví andílci. jak se honěj a blbnou, až jeden dostane nápad a začne kropit svým andělským potůčkem to město.
(více)
21.12.2010 17:50 | 0 komentářů
Autor: - slávek miloslav
| stálý odkaz

františek želva

(povídka)
jak se z františka fandíček může stát a přitom nebýt rád.

vůbec nestál o to vidět svět. netoužil po ničem tak, jako po spánku. a nahoře v patře nějaký kriminálník zapnul vysavač. tu hlučící smrdavou mašinu na zlost. co proboha za tvora potřebuje ráno místo muziky, jemné muziky starých mistrů, poslouchat ječivý motor vysavače? jak se v tomto hluku může želva vyspat z opice? copak nemají žádnou úctu k sousedovi, tak těžce zkoušenému životem?

(více)
05.11.2010 17:11 | 0 komentářů
Autor: - slávek miloslav
| stálý odkaz

zrádná hodinová duše

(povídka)
nevěděl, ani netušil proč, no v tom vetešnictví tam ležely podivně v hromadě haraburdí. válely se tam, a tak nějak naléhavě. ano, naléhavě. jako když v parku leží kamínek. leží a jen vy víte, že tam, kde právě je, že se tam vůbec nehodí. působí nepatřičně. ani ne tak kvůli harmonii, jako vyzývavě - tak si mě tedy hoď! petrovi se nechtělo v té zimě vytahovat ruce z kapes, a tak jen prošel kolem. co by taky dělal s takovým kamenem.
(více)
22.10.2010 08:08 | 1 komentářů
Autor: - slávek miloslav
| stálý odkaz

uprostřed rybníka

(povídka)

jsem na vodě.

rozhlížím se kolem a břeh je nedaleko. jsem v pohodě, je na doplav. z podhledu koukám na vysoký rákos. i tráva mi připadá nějak víc k nebi. nevím, kam vlastně plavu. plavu jen tak.
jsem uprostřed rybníka a ani unaven. plavu si a v pohodě a jen plácám nohama... to moc neumím. jsem v pohodě. mám věk na to, aby mě jen tak něco nevyvedlo.
(více)
01.10.2010 18:26 | 0 komentářů
Autor: - slávek miloslav
| stálý odkaz

vesnický komín

(povídka)

byl to už pán v letech. leccos už měl za sebou. a dávno je tomu, co si naposled zatopil. občas se zasní a vrací se mu teplo. docela malinké teploučko. jenom nepatrné zahřátí a pak všude teplo, pořádné teplo a žár. vesnický komín a hlasy kolem. myslíval na jednoho mladého topiče. a pak starého pána, jak kolem něj, a pečoval. ten mladý kluk tančil na veselce pod ním. a pak přivedl malé dítě a psa. a pak mu jinej kluk říkal děda.


(více)
18.08.2010 08:12 | 0 komentářů
Autor: - slávek miloslav
| stálý odkaz

ten podivnej měsíc

(povídka)
koukám na podivný měsíc.

koukám na podivný měsíc a že je tak malej. koukám na ten podivnej měsíc a on je fakt malej. to snad ani nebude žádnej měsíc, že by lampa? lampa vysoko nad hlavou...
zastavím se, fascinovaně koukám. je brzo ráno. kdybych byl brouk, velikej brouk, vznesl bych se výš. letěl bych opatrně k tomu malému měsíci. 
(více)
18.08.2010 07:36 | 0 komentářů
Autor: - slávek miloslav
| stálý odkaz

máte oheň?

(povídka)
máte oheň?

máte oheň, zeptá se ještě jednou tichým, ale pořád medvědím hlasem místní pobuda. chlápkovi se právě pokouší upadnout sanice od překvapení. promiňte mi, jestli jsem vás polekal, ale dostal jsem krásně voňavej doutník a sirky mi navlhly. tak máte ten oheň? už trochu drsněji.
(více)
21.07.2010 17:32 | 0 komentářů
Autor: - slávek miloslav
| stálý odkaz

ukradli mě zrovna v pátek

(povídka)
ptáte se - jak je možné ukrást psa?

tak za prvé - nejsem obyčejnej pes, jsem prosím jezevčíkovej.
za druhé - proč by hernajs nemoh být ukradenej pes?! jsem snad méněcenný? nemám snad právo na to, abych byl ukradenej? takový popelník může, a je to v pořádku, a pes, notabene jezevčík, ne? a klidně to vyvěsím na facebook. 
(více)
12.07.2010 11:17 | 2 komentářů
Autor: - slávek miloslav
| stálý odkaz

autobus

(povídka)

otevřel jsem oči a zjišťuji, že mám volant. kdyby jenom volant, mám i budík, a hned několik, a těch knoflíků... a pedály mám taky. jsem autobus.

koukám kolem a mám docela dobré gumy. mám radost z dobrého obutí.

dostávám povel a otevírám dveře.

- tak co, stará, budeš dnes hodná? dnes je tvůj velký den.

proč STARÁ? otevři oči, blbečku! nejsem ta, a už vůbec ne stará! ježíši, ten mě nasral!

- ještě se ti podívám pod sukně.

(více)
02.06.2010 15:11 | 2 komentářů
Autor: - slávek miloslav
| stálý odkaz

osahat si svět po svém a neutéct

pokračování povídky - osahat si svět po svém

zdeněk měl postel a jen byl rád a snad už nic nechtěl, nepotřeboval. malý tichý penzión a podivná paní v něm. měnila nálady jako mořské počasí a neptala se. neptala se a jen čekala, co jí poloslepý český mládenec vyloží. jen jedna noc, a pak dál. v notýsku čitelné statě přibližné pouti. ano pouti! bingo! ve španělsku býti na pouti je téměř posvátné, podepřené dotekem věčnosti a znovu otevřených očí. hostinská proutkem náhle změněna telefonuje na všechny strany a zdeněk lituje, že nemá vytrženej jazyk. představa pouti je nic proti ničemu a cože je komu po tom. kdyby jen nebylo nábožných příbuzných s adresou, a ne jednou, po cestě pro něho. nová hra a nový smysl něčeho, čemu tady věří.

(více)
19.05.2010 14:08 | 0 komentářů
Autor: - slávek miloslav
| stálý odkaz

osahat si svět po svém

první část povídky

zdeněk vlakem už teď vidí to veliké španělsko, vidí moře a hory a cítí ten mořský vzduch a poslouchá ten jazyk, a ještě nedojel do prahy. někdo vidí dál a přitom poloslepcem může být, jak sám o sobě říká. a jen půl bílé hole a kousek vodicího psa mu chybí. jeho oči mohou jen slabounce z blízka, anebo v dáli jen stíny, spousty stínů. zdeněk byl dítě štěstěny, a tak to i bral. když šípkovej keř, tak radost z červených slaďoučkých plodů než hrození z bodlinek. a tato jednoduchá filozofie ho zatím bezstarostně nosila životem mladého, urostlého, vysokého a schopného vytěžit si to své, protože měl nárok. užíval si a jeho krásný hluboký hlas a sebevědomí a spolužačky z pajdáku padaly v mateřských citech a právě shodou okolností pod jeho hruď. hlas, který jemně rozechvíval, hlas, se kterým se naučil jako s hudebním nástrojem u malého glena, v jazzové jeskyni, kde intimní prostředí ti nedovolí ani jen pomyslet na život někde jinde. náhlé zpomalení slova v půlce věty a zbytek téměř pošeptán doháněl tyto kamarádky dávno předtím, než mohly něco vůbec zažít, do sladkého nevědomí. a vlastně všichni byli spokojeni.

(více)
13.05.2010 16:50 | 0 komentářů
Autor: - slávek miloslav
| stálý odkaz

starý jako on

(povídka)

lezl po něm černej kocour, a on nic. nebyl na to stavěnej, nebyl takříkajíc akční. jen stál a pozoroval. a pozorovat, to uměl. veškeré hemžení kolem bral jen jako vítr a možná i ten bral vážněji. nejraději pozoroval sousední dům. byli asi stejně staří a on měl pocit, že mu rozumí, že ho chápe.

(více)
23.03.2010 23:33 | 1 komentářů
Autor: - slávek miloslav
| stálý odkaz

učitel a muchomůrka

(povídka)

 

„a tohle, děti, je jedovatá muchomůrka, snaží se učitel.

„a tohle jsou zas blbý kecy, říká si pod kloboukem dotčena muchomůrka.

kantorský materializmus je takřka neporazitelnej a jeden pedagog dostane ránu napříč hlavou.

„a kde máš ty děti? pokračuje houba.

podruhé a mocně zasažen. tak silně se zachvěla kantorská víra v otáčení zeměkoule. a učitel si padne rovnou na prdel. strachy celej ustrne.

„učitelskej! koukaj, kam svou zadnici složej! láteří houba.

(více)
24.12.2009 23:11 | 0 komentářů
Autor: - slávek miloslav
| stálý odkaz

flétnově snová

(povídka)
trolejbus poslední a kousek domů. vystoupím a poslední zastávky rád dojdu. je tma, téměř nikdo nejezdí a silnice si svítí. noční silnice je svět sám pro sebe. v noci takto bez aut je to svět kouzelný.
zaposlouchám se do ticha. a poslouchám to noční ticho
 a slyším flétnu. slyším naplno se rozléhající flétnu. mám lehce naváto, jen lehce. kouzelné tóny kouzelné flétny na kouzelné silnici v tuto kouzelnou noc – pohádka.
(více)
29.11.2009 20:31 | 2 komentářů
Autor: - slávek miloslav
| stálý odkaz

klára si kreslí o život

můj příspěvek jako druhá kapitola z knihy „koleje“ psané na blogu: janeček bloguje s odkazem na pravé straně
                http://janecek.bloguje.cz/

Slzy jí tekly, a celá usoplená vzteky i lítostí. Jak jsem mohla být tak blbá. Můžou se dva milovat a přitom jeden být? Byli jsme dva a já si nevšimla, že on to neví. Dva milenci bez milence! Taková kráva! Vůbec jsem si půl roku nevšimla, že jsem vlastně sama. (více)
26.10.2009 17:24 | 0 komentářů
Autor: - slávek miloslav
| stálý odkaz

noční hovory 3

(povídka)

starý muž si stůně a kocour nikde a deprese je už na cestě a jen kouká, jak se k tomu muži minulosti dostat. a starý muž ve svém starém domě bez mladých. a že život je podivnost sama, tak sestra starého muže po třicetisedmi dlouhých letech zaklepe, a tak zkusí klíč, který se stal téměř jediným pojítkem k domovu.

a už jen meje tu tvář a hladí při tom a je ráda, že starý muž, který je teď bratrem, nemluví a na protesty nemá sil.

(více)
29.09.2009 02:32 | 2 komentářů
Autor: - slávek miloslav
| stálý odkaz

kapr kabrňák

(povídka)
proč si má chudák jeden a kabrňák k tomu ustrašeně počínat, když šupiny jeho leskem září a síla jeho elektricky odskakuje z ploutví? proč jen denně dokazovat zas a zas musí na kůži bandy chudáků sílu svou před krásnou jinou kapřicí? a proč taky jinak?

a teď jim bude vyprávět, teď tedy budou čumět kapříci mrňavý!

(více)
23.09.2009 11:47 | 0 komentářů
Autor: - slávek miloslav
| stálý odkaz

noční hovory 2

(povídka)

starý muž večer přemýšlel. přemýšlel, jestli ještě někdy uvidí kocoura. přistihl se, jak kouká místo do ohně na okno, okno, které nemá rád, okno, které mu připomíná život. život kdysi a teď někde tam. teď kouká na okno a usmívá se

 

(více)
12.09.2009 09:27 | 3 komentářů
Autor: - slávek miloslav
| stálý odkaz

noční hovory 1

(povídka)

-proč tam sedíš?

-a proč ty?

-fascinuje mě oheň, přemýšlím, uklidňuje mě

-mne uklidňují výšky a rád pozoruji lidi

-já myslel, že kočky pozorují jen svou kořist

-jsem kocour

(více)
10.09.2009 11:18 | 0 komentářů
Autor: - slávek miloslav
| stálý odkaz

zajíc klaustrofobik

(povídka)

zajíc běží runway-í, běží před namyšleným chlapem v uniformě, vykřikuje cosi a hrozí pěstí. zajíc běží jako o život. chlap v uniformě má jen vztek, ale jemu jde o kůži. kdyby si mohli promluvit! běží jako blázen a na nějaké vysvětlování není kdy. otočí se a chlap v uniformě nikde. zajíc těžce oddychuje, myslí na toho blbého chlápka, co nedovřel jako už tolikrát jeho klec. tu mrňavou smradlavou klec.

(více)
04.09.2009 13:21 | 2 komentářů
Autor: - slávek miloslav
| stálý odkaz

na stromě, neboli rozprava o bohu

(povídka)

sedumdesátá léta, tam kdysi a obrovitá lípa. kousek za městem na lipové aleji k dunaji táhnoucí sedí dva pitomci na jedné z nich. dva asi patnáctiletí, tolik lační po životě, tolik zvědaví.

(více)
04.08.2009 11:01 | 0 komentářů
Autor: - slávek miloslav
| stálý odkaz

 

© 2006-2007 Zásobování a.s.

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se