blog kavárenského povaleče s dýmkou

bonbóny došly... a zákon kauzality trvá
 

cesta do paříže 12

kdysi

jana si hoví konečně ve své lenošce u okna. všechno, a to doslova, už zvládá sama a je na to náležitě pyšná. tedy všechno ne. sedí a doslova polyká celým tělem, tělíčkem sluneční den. je to přesně na hraně, když už se začíná dusit ve vlastní šťávě a je jí přitom ještě krásně hřejivě. zavře oči a myslí. ne, nechá se jen ohřívat a raději zkouší na nic nemyslet. na nic nemyslet, to se vám řekne. mozek pořád něco šrotí, páté přes deváté - to je ale blbej obrat - naučit se vypnout, naučit se meditovat a vnímat jen své tělo a nic, už vůbec nic. svůj dech, svůj tep srdce a své nepatrné a zbytečné tělesno. zbytečné... ano zbytečné!

(více)
25.05.2010 17:16 | 0 komentářů
Autor: - slávek miloslav
| stálý odkaz

cesta do paříže 11

jana má vozík, jana se veze. dumá, přemýšlí o výhodě, protože nějakou to mít musí, jinak se zcvokne. pořád je to hezká holka, i když dnes na kolečkách. dnes? rehabilitace pro život, a saniťák, a možno „bratr“ s divokým pohledem a hlubokýma očima. tarzan v džungli moderního světa. ani hezkej, ani jinej, jen čekat až vytáhne zbraň a prostřílí se labyrintem těchto chodeb a unese jí. moc nemluvil, asi se spíš prohlížel v zrcadlech posilovny. vozejk jako za císaře pána - a kdo by měl na novej, a proč taky? jana věří, že nožky se samy zvednou a jen utíkat. no, nemusí tak úplně běhat maratón, anebo schody, i s hůlkou nakonec, proč ne. vlastně cokoliv po dvou a kousek. kousek hole a dobré vůle.

(více)
20.05.2010 12:48 | 0 komentářů
Autor: - slávek miloslav
| stálý odkaz

cesta do paříže /10

aneb sny a skutečnost

kapitola desátá, rozbité koleno

v práci to už vědí a petr s mufinkami čokoládovými taky. přinesl mi poštu a v ní jeden ze slovenska. ze slovenska od dědy. děda s tiskacím písmem rozvážně psaným těžkou rukou velikých liter. co dělám, a kdy se chystám na francii a jestli nestrádám. sakra. nový člověk a blízký najednou z ničeho nic potřebuje vědět. jana kouká a civí a znovu se vnoří do hlasu dědova. a ví, že jen tak nemůže, nedokáže lhát a vlastně nemá důvod a vlastně je ráda, že může říct, napsat.

(více)
23.03.2010 00:41 | 0 komentářů
Autor: - slávek miloslav
| stálý odkaz

cesta do paříže /9

aneb sny a skutečnost, kapitola devátá

„jaké máš zítra plány?“ zeptá se petr s hlavou v ledničce. ještě nevím, ale mám rande s jedním barmanem. odpoví jana a čeká, co se bude dít. rande? s barmanem? a petr jen otočí hlavu a nenechá se vyvést z míry. no jasně, s barmanem, s kým jiným. „a vem si to sexy tričko, ať zapůsobíš,“ už zase s hlavou v lednici. „no, ty jsi včera spal a já se šla projít a neměla jsem na útratu... „uděláš mi hemenex, než půjdeš? já ti za to umyju nádobí.“ „myslíš to nádobí, které teď ušpiníš?“

(více)
21.03.2010 21:19 | 0 komentářů
Autor: - slávek miloslav
| stálý odkaz

cesta do paříže /8

 

aneb sny a skutečnost, kapitola osmá

jana slastně pohozená v tričku ve své pohovce střídá pohledy na spícího petra a partičku opeřených uličníků na střeše vedlejšího domu. vrabčáci na asfaltové střeše se poctivě denně připravují na toto vystoupení a vrchní vrabčák hrdě vystavuje svá černá peříčka na prsou, jako odznak moci. režisér hry na rošťáky s poctivostí uličníků. a petr ukojen si vyspává svůj sen spokojeného milence. zavolal z ulice a za chvíli už sundával košili a malou kytku jen hodil na stolek nemaje času na víc. zmocnil se jí s chutí hladového po dvou týdnech půstu. jana v morální kocovině nestačila špitnout. a proč teď, a proč vůbec?

(více)
14.03.2010 20:24 | 2 komentářů
Autor: - slávek miloslav
| stálý odkaz

cesta do paříže /7

aneb sny a skutečnost

kapitola sedmá, martin.

vpadli jsme do vlčího doupěte a úvodem muzika obstarala mluvu za nás. tedy ty její grády. a kupodivu to nikomu z nás zatím nevadilo. spolužačka se hned někam ztratila a z táty se vyklubal martin s polibkem na tykání. sakra, řekla si jana, vždyť to jde nějak moc rychle a ještě je ráda. sakra. a neměla bych mít náhodou výčitky?! nemorální holka s taťkou spolužačky a všem je to šumák. spolužačka přifrčela a v klidu soustředně si začala balit jointa. jana se vložila do absolutní pohody a jen čekala na reakci martinovu.

(více)
08.03.2010 22:03 | 0 komentářů
Autor: - slavek miloslav
| stálý odkaz

cesta do paříže /6

aneb sny a skutečnost

jana se rozhlížela po žilinském náměstí. měla v hlavě vzkaz od spolužačky z plzně, která tu někde bydlela. dokola jí zdůrazňovala, jak ji ráda doma uvidí. a moderní technologie v trapu. stačí rozbitý mobil a nevíte nic, vůbec nic. moje a elektronická paměť - co je víc? nic si nepamatuju. alespoň co se týče čísel. a teď stojím na žilinském náměstí a přemýšlím, jak se spolužačka jmenuje. tragikomické. telefónní budka a starý dobrý seznam. ale kolik jich budu muset obejít, než jeden takový najdu. ani nemusí být celý, stačí mi písmeno, které ví, co nevím já.

(více)
25.02.2010 14:30 | 1 komentářů
Autor: - slávek miloslav
| stálý odkaz

cesta do paříže /5

aneb sny a skutečnost

kapitola pátá

hlasy. samé hlasy. tolik hlasů najednou, ale jana nic neslyší. probudí se. pomalounku se jí vracejí smysly, ale nedokáže identifikovat ten zvuk. potok, říčka, a téměř pod oknem! ukradne si ještě tuhle chvíli. bojí se i jen pohnout, aby nevyplašila tu nádhernou zvukovou kulisu nekonečna.

-   „vyspala si sa?“ zeptal se můj děda, kterého jsem nedávno objevila.

našla jsem si ho jako vzácný kámen na horách, jako samorost ukrytý v lese. najít člověka... lze ho najít, když jste připraveni, když jste na příjmu jako váš mobil a máte anténky vystrčené. a v mém případě potřebujete ještě kouzelnou krabici po své milované babičce. a v něm dopis od příbuzných. od příbuzných, o kterých jste neměli ani páru. a už zbývá jen odvaha, odvaha odepsat na dopis starý léta.

na ledničce visící čeká na svou chvíli, až se můj do života padnoucí petr zeptá – a proč to nezkusit? a nakopne vám vrtuli i bez anténky mobilu.

(více)
05.12.2009 01:29 | 2 komentářů
Autor: - slávek miloslav
| stálý odkaz

cesta do paříže /4

aneb sny a skutečnost

kapitola čtvrtá: zkusmo na slovensko.

jana kouká z okna slovenského rychlíku. a narozdíl od špinavého okna, jezdí ráda. pravda, to nastupování je děsné a vystupování ještě horší s těma jejíma nožkama. rozhodla se po letech, že se na ně už nebude zlobit. proč se hádat, kdoví, jestli za to vůbec mohou. petr ji naučil, že je dokonce může i mít ráda. říká, jak miluje ty malé kovbojské roztomilé nožky. poprvé se tvářila, že to neslyší. jenže je to jako u dětí, budou tak dlouho opakovat svou poznámku, kterou vytrvale ignorujete, až to vzdáte. má roztomilé kovbojské nožičky a je ráda, že jí donesou. „je celá podměrečná a, narozdíl od sklenky, milá, i když...“ jak říkával děda. děda měl drsné vtípky kdykoliv po ruce, ale nikdy se nedotkly ostří nože.

(více)
11.11.2009 11:04 | 2 komentářů
Autor: - slávek miloslav
| stálý odkaz

cesta do paříže /3

aneb sny a skutečnost

kapitola třetí- božská mana.

jana se usmívá v zasklené lodžii. je složena v proutěném křesle a usmívá se. myslí na petra, ale spíš na včerejší milování. je plná pocitů slastí, je jí tak krásně. jemně pomalounku si pohladila krk a cítila jeho ruku, teplou silnou dlaň. bříška prstů a slastné mrazení. vezme si francouzskou misku-hrnek plnou kávy a oběma rukama hladí jeho kůži. přiblíží hrnek ke rtům a líbá jeho rty. točí se jí hlava. tak krásně se jí točí hlava. jako malá na řetízkovém kolotoči, a přivírala oči a chtěla umřít. nevěděla, co je to umřít, ale chtěla takto umřít! babička jí říkala: jen s úsměvem, janičko, jen s úsměvem.

(více)
08.11.2009 09:43 | 0 komentářů
Autor: - slávek miloslav
| stálý odkaz

cesta do paříže /2

aneb sny a skutečnost

kapitola druhá - petr

jana sedí v parku. tak ráda pozoruje ten cvrkot kolem sebe. čte si a vlastně si tu knihu drží jen proto, aby nevypadala podivně. proč proboha chtít nějak vypadat!? cítí se jako zbabělec, jako by zrazovala sebe, a nejen sebe... zavře oči a vidí svou milovanou babičku. ten laskavý obličej, vidí, nebo spíš cítí ten výraz tváře. najednou se zděsí, nemůže si pořádně vykreslit ten obličej. ano, vidí ho, ale nejasně, jakoby bez rysů... vždyť ji má tak ráda! překotně se balí, shrabuje si věci jako smyslu zbavená. nevidí, neslyší... jak nejrychleji se vykolébá a nejraději by se rozběhla.

(více)
03.11.2009 02:32 | 0 komentářů
Autor: - slávek miloslav
| stálý odkaz

cesta do paříže /1

aneb sny a skutečnost

úvodem-

tak hluboko jsem klesl, že píšu už i na objednávku.

 mladé děvče, a tabák - ovšemže dýmkový. no doufám, že to nemusí být pohromadě.

ono vůbec psát o mladém děvčeti... co je zajímavé na mladé holce? tedy kromě křivek správně umístěných. potřebuji čitelnost myšlenky, je-li schopna takového úkonu. když zestárne, táhne v sobě svůj život těch let. ale co s mladou?

postižená- může být postižená a pěkná při tom? jasně

(více)
01.10.2009 12:23 | 2 komentářů
Autor: - slávek miloslav
| stálý odkaz

 

© 2006-2007 Zásobování a.s.

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se